Rubriky
Přihlášení
Menu
Technika nahradila lidské síly
V sobotu 4.května jsme se již od časných ranních hodin začali scházet v Polesí u rybníka. Ale oč smělejší plány na jarní brigádu jsme měli, o to slabší byla letos účast! Nakonec se nás sešlo jen něco přes deset a už se zdálo, že na hlavní předmět našeho zájmu, obnovu hřiště, budeme muset rezignovat.
Naštěstí dřevěné sedáky laviček už v průběhu týdne přidělali Vašek Šmíd a Petr Zázvorka, čímž nám ubyl podstatný kus práce, kterou jsme měli na ten den naplánovanou. Pustili jsme se tedy do nátěru kovových částí laviček, do odstranění náletů v prostoru základů bývalé klubovny a v okolí informačních tabulí. Jindřich Bludský zatím vyměřil plochu hřiště i s výběhy a my se ze všech sil dali
Květnové jednání výboru OSČLP
V pátek 3.května, v předvečer jarní brigády, se sešli členové výboru OSČLP, aby projednali plán činnosti na letošní sezónu a schválili několik bodů a změn. Řeč přišla i na zhodnocení předešlých akcí a záměrů a zamysleli jsme se i nad budoucím směřováním občanského sdružení. Zkrátka, bylo co řešit a o čem mluvit, takže jsme se nakonec rozcházeli pozdě v noci za hluboké tmy….
Brigáda již v sobotu 4.května !
Vypadá to, že jaro už konečně dorazilo i do Polesí a že sníh se snad už letos nevrátí. Chtěli bychom Vás proto pozvat na tradiční jarní brigádu, letos naplánovanou na sobotu 4.května. Cílem je upravit po zimě okolí rybníka a zas o kousek pokročit v uvedení tohoto místa ve středu obce do stavu, za který bychom se nemuseli stydět.. Abychom toho stihli co nejvíce, sejdeme se u rybníka už v 8 hodin.
K výročí Polesí – rok 1683 a císařská nařízení
Rok 1683 byl pro Evropu svým způsobem rozhodující, chybělo málo a možná, že místo kostela svaté Barbory v Rynolticích mohla stát mešita. Síla Osmanské říše se tehdy zdála neporazitelná, vojska vedená Kara Mustafa Pašou a Tatarem Chánem (který vedl turecké spojence z Krymského chanátu) oblehla v počtu 138 tisíc mužů již podruhé Vídeň a její pád by měl pro Evropu patrně podobné důsledky, jako pád Cařihradu.
Akvarel z roku 1926
Atmosféra malebného podhorského letoviska z prvních desetiletí 20.století se nám zachovala nejen prostřednictvím historických fotografií. Je více než pravděpodobné, že rázovité podstávkové chalupy rozložené v údolí obklopeném ze všech stran lesy se staly nejednou námětem řady amatérských (a možná i profesionálních) malířů z řad návštěvníků obce. Většinu takových obrázků a maleb už dávno odvál čas, ale občas se ještě nečekaně něco ze zapomnění vynoří…
Akvarel, zobrazující původní dřevěnou zvonici v Polesí, namaloval prý známý umělec Carl Maret. Alespoň tak byl představen na portálu Ebay, kde se akvarel objevil. Ale jelikož se mi nikde na internetu nepodařilo o Carlu Maretovi nic dalšího nalézt, asi to s jeho
Velikonoce v Polesí – pod sněhovou peřinou
Pamětníci si samozřejmě vzpomenou, že bývaly i Velikonoce kdy sněžilo, dokonce sněhuláky jsme stavěli, ale byl to návrat zimy většinou nečekaný, do rozkvetlých narcisů a kočiček. Ta letošní zima, jako by nás opravdu vyváděla aprílem a přísloví, že duben ještě tam, (tedy za kamny) budem, platí bez naděje na brzký příchod jara.
Tím více je třeba ocenit, že první letošní setkání OSČLP v penzionu Polesí proběhlo v sobotu 30. března ke spokojenosti přítomných cca dvaceti zúčastněných, kteří překonali noční sedmistupňový mráz a chumelenici a dorazili do tepla šenku.
Logo OSČLP
Před více než rokem jsme na stránkách pořádali anketu, ve které jsme Vás žádali o Váš názor na to, jaké téma by mělo obsahovat logo Občanského sdružení Černá Louže – Polesí. V anketě sice tehdy zvítězila kombinace pěnkavy (Finke) a zvláštního obléhacího žebříku z bredovského erbu, ale nikomu se následně nezdařilo skloubit tato dvě témata v jedno tak, aby logo vypadalo jakž takž obstojně. Dle mínění lidí, kteří se v oboru grafiky pohybují, to asi v takové kombinaci ani možné není..
Tajemství rodu Sebastiana Finkeho
Populární televizní seriál o původu rodu slavných osobností se pomalu chýlí ke konci a vypadá to, že na kantora Sebastiana Finkeho z Polesí už v něm asi nedojde. A to přesto, že se proslavil jako zakladatel nově vzniklé osady, která pak skoro tři sta let nesla jeho jméno. A to už ani nemluvě o tom, jakou stopu zanechal svým jednáním v průběhu selské bouře roku 1680! Díky ní se dostal dokonce do krásné literatury jako jedna z epizodních postav v románu Václava Kaplického Železná koruna.
Chceme-li se tedy o tajemství Finkeho rodu něco dozvědět, nezbývá nám, než se po jeho stopách vydat sami.
Na rozdíl od běžného postupu, kdy se při pátrání jde dál a dál do minulosti slavné osobnosti, to budeme
Lužické velikonoční jízdy
Předpověď počasí na velikonoce sice slibuje zimu spíše než jaro, ale pokud byste přece jen zatoužili po tom, nasát trochu svébytné velikonoční atmosféry, třeba se necháte zlákat pozvánkou zpoza naší severní hranice.
Hned za zemskou hranicí na saské straně leží země zvaná Horní Lužice. Stejně jako Lužice Dolní, rozkládající se severněji, je kromě obyvatel německého původu i domovem Lužických Srbů, etnika, spadajícího stejně jako Češi a Poláci do skupiny západních Slovanů. Lužičtí Srbové na rozdíl od nich nikdy nevytvořili vlastní stát a byli nuceni bránit si svou jazykovou a kulturní identitu ve stále rostoucí
Poděkování za vzpomínku na Jana Neandera
Uplynul rok, kdy nás navždy opustil náš Honza, pro kamarády také Johny.
Ztrátu čas nezacelil a nám nezbývá, než přijmout neštěstí, pro které dosud nemáme vysvětlení.
Rodina a přátelé.