Jedním z nejdůležitějších pramenů pro každého zájemce o regionální historii představují staré mapy. Pomáhají nám udělat si představu o tom, jak se vyvíjela krajina a mozaika sídel v ní. Z podrobných starých map dokážeme vyčíst, kde se nacházela dnes již zaniklá stavení či celé vesnice, kudy vedly cesty, kolik vodních ploch krášlilo krajinu, jak se měnilo rozložení lesů, luk a polí. Srovnávání různě starých map nám poskytuje plastické informace o změnách, které se v našem regionu odehrávaly.
Nejstarší dostatečně podrobnou mapou, na které jsem nalezl Polesí (Finkendorf) a Černou Louži (Schwarzpfütze) je Müllerova mapa Čech z roku 1720, tedy necelých 40 let po založení Finkendorfu. Některé o něco starší mapy jsou bohužel málo podrobné na to, aby zachytily tak malé osady.. Je nicméně možné, že se ještě podaří objevit nějakou starší mapu například lemberského panství, na které by se mohla objevit Černá Louže, která vznikla již po roce 1550.
Mapa Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílům naší minulosti. Svými rozměry, obsahem, kartografickým i výtvarným zpracováním předčí mnohé jiné mapy, domácí i zahraniční. Je vyhledávána nejen sběrateli – milovníky starých map jako uměleckých děl a starožitností. Obdivuje ji laická i odborná veřejnost. Využívají ji ke studiu geografové, historikové, historičtí geografové, historikové umění, krajinní ekologové a další a další odborníci. Hledají na mapě nejrůznější údaje o krajině Čech na počátku 18. století,……které jim Müllerova mapa Čech na rozdíl od starších mapových pramenů již může poskytnout. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků státu (rakouské monarchie). Proto jsou na ní podrobně zakresleny kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematicky reliéf a zeleň, komunikace) také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na zlato, stříbro, měď a další nerostné suroviny, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací, vysvětlených v bohaté legendě mapy. Srovnáme-li obsah mapy s mladšími kartografickými prameny velkých a středních měřítek, vypovídá Müllerova mapa o tom, jak se měnila mapovaná krajina, poznamenaná vlivem přírodních podmínek a činností člověka v kladném í záporném slova smyslu během staletí či desetiletí a co zůstalo v její paměti do současnosti.