Polesí na starých mapách 3.

2-mapovanidetail

Dalším souhrnným mapovým dílem, na kterém se objevilo jak Polesí, tak i Černá Louže, je II.vojenské mapování, tzv. Františkovo. Konkrétní mapový list, který je předmětem našeho zájmu, vznikl v letech 1847-8. (Zde se musím přiznat, že jsem v našem putování po starých mapách vědomě přeskočil tak význačný počin, jakým byl Stabilní katastr z let 1826 – 1843, v jehož rámci bylo Polesí i Černá Louže právě v roce 1843 velmi detailně a přesně zmapováno v měřítku 1:2880. Ke Stabilnímu katastru se pochopitelně ještě detailně vrátím v některém z příštích dílů). Na rozdíl od předchozí mapy již zástavba odpovídá až na výjimky dnešnímu stavu. V popisech na okraji mapového listu se pro Polesí uvádí 62 a pro Černou Louži 24 domů. Zastavěna je už i západní část Černé Louže nad Polesím. Zajímavé je, že podle mapy probíhala hlavní komunikace mezi Polesím a Černou Louží do kopce po dnešní zatravněné cestě vedoucí k bývalé požární zbrojnici. Současná silnice byla v té době méně významnou lesní cestou.
Nad silnicí mezi Rynolticemi (Ringelshain) a Jítravou (Pankratz) čteme název Feldhäuser – Polní Domky. Při cestě zde stávalo šest domů, které tvořily malou osadu, patřící k Rynolticím.  Ještě ve třicátých letech minulého století můžeme vidět v dálce jejich řadu na pohlednici hotelu Steyer Franzl na Černé Louži. Polní domky zanikly patrně záhy po válce po odsunu německého obyvatelstva. Základy domů jsou dnes zarostlé vysokou vrstvou plevele a náletů..

II. vojenské mapování – Františkovo

1836-1852, měřítko 1: 28 800
Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, oproti I. vojenskému mapování můžeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map. Z výsledků tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000).
Obsah mapy je v podstatě totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.

© Laboratoř geoinformatiky Univerzity J.E.Purkyně – www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí České republiky – www.env.cz
© Austrian State Archive/Military Archive, Vienna