V roce 1683 došlo k prvnímu známému osídlení Polesí v údolí kolem potoka Schwerbach. Kupní smlouvy z té doby hovoří o lesíku, smolných pecích, milířích. O šest let později, kdy na stejném místě kupuje pozemek  Baltazar Finke, mluví již smlouva o “zcela vymýceném pozemku”, což svědčí o změně, která se zde mezitím odehrála. Navíc už místo není popisováno jako kdesi v lesích za vesnicí Rynoltice ležící, ale zcela konkrétně  jako Finkendorf, tedy česky Finkeho Ves. Kupní smlouva Baltazara Finkeho ze dne 5.října 1689 je tedy prvním dokumentem, ve kterém se můžeme setkat s tímto označením. Podívejte se na jeho přepis a překlad.

Oproti dříve citovaným kupním smlouvám z roku 1683 působí vymezení pozemku v této smlouvě odlišně, dalo by se říci profesionálněji. Hraniční kameny, které se nacházejí v rozích pozemku, jsou již číslovány (bohužel ale nedisponujeme mapou, ve které by byly zaznamenány), pozemek byl vyměřen, ohledán, odhadnut a ohraničen, čehož se měli účastnit jak vrchnostenští úředníci, tak i rynoltický rychtář, panský myslivec a dle zápisu dokonce i lemberský pán hrabě Hartwig z Bredy osobně.  V dnešní době skoro těžko představitelné….

V kupní smlouvě se rovněž objevuje jméno Rabensteinberg (Rabenstein = Havraní kámen), které se zde zřejmě vztahuje nejen na skálu samotnou, ale na celý kopec. Ten se v pozdějších pramenech objevuje pod četnými dalšími jmény, například Hüttigberg, Pfitzberg či Pfützeberg. Dnes, kdy většina pomístních jmen vymizela, používáme jméno Havran pouze pro vyhlídkovou skálu, zatímco zbytek kopce si bohužel musí na mapách vystačit pouze s kótou 432…