Nejstarší zmínky o Černé Louži



O založení Polesí existuje celá řada historických dokladů, znám je dokonce i den, kdy byly prvními osadníky zakoupeny čtyři pozemky pro výstavbu domů. To původ osady Černá Louže zůstává daleko nejasnější, což je dáno i tím, že vznikla nejméně o sto let dříve než Polesí. Stejně jako u naprosté většiny vesnic v České republice se záznam o jejím založení nedochoval a tak nezbývá, než odvozovat její stáří od prvních zmínek, tak jak se mihly v různých starých písemnostech.

Znak Kurcpachů z Trachenberka

O Černé Louži se obvykle uvádí, že byla založena někdy mezi lety 1550 a 1581. První z letopočtů označuje rok, kdy lemberské panství zdědil po svém tchánovi Vilémovi z Illburka pan Jindřich Kurcpach z Trachenberka. O něm je známo, že byl osvíceným hospodářem (tedy asi spíše jeho hospodářští správci) a panství, které se zřejmě ještě nevzpamatovalo ze zmaru způsobeného husitskými válkami, přivedl k novému rozkvětu. Vylidněné či pusté vsi osadil novými poddanými, kteří sem přišli z německých zemí, další nové vsi založil a od Grabštejna k panství přikoupil ves Žibřidice. Ve vesnicích zakládal mlýny, pily a pivovary a po panství prováděl rozsáhlé stavební práce. Rok 1581 pak představuje datum, kdy Jindřich Kurcpach prodává panství Jindřichu Berkovi z Dubé, majiteli sousedního jablonského panství. V kupní smlouvě se mimo jiné uvádí, že Jindřich Kurcpach prodává ves Rynoltice i s nově založenou vsí Černá Louže. Z tohoto dokumentu se tedy odvozuje nejčastěji uváděné datum vzniku Černé Louže v letech 1550-1581.

Zajímavé ovšem je, že uvedená smlouva z roku 1581 není prvním známým historickým dokladem, ve kterém se jméno Černá Louže objevuje. Již 30.června 1545 totiž proběhl soudní spor o průběh hranic mezi lemberským a grabštejnským panstvím. Respektive tohoto dne proběhla jakási obdoba “místního šetření”, kdy se sešli zástupci obou stran sporu a z Prahy vyslaná komise, která měla za úkol celou spornou hranici projít, vyslechnout svědky a o sporu rozhodnout. Z šetření se v tzv. Registrech vejpovědních mezních nejvyššího purkrabství pražského zachoval detailní zápis, který kromě popisu celé výpravy přináší i několik tehdejších pomístních názvů (podrobněji se o tomto hraničním sporu rozepíšu v některém z dalších příspěvků). Z hlediska historie Černé Louže je ale podstatné, že komise po průchodu lesem od kamene Šlosštajn dorazila na silnici z Rynoltic do Žitavy a po ní dosáhla Černé Louže (…až k silnici, kteráž běží z Rejnholtic do Žitavy, k Černé Louži jmenujíc jí Švarc Fyce,…). Jméno Černá Louže se pak v zápisu opakuje ještě třikrát, zmíněna je studánka v její blízkosti, dokonce i jakési “záhony”, tedy zřejmě menší obdělávaná pole. Ze zápisu ovšem nevyplývá, zda se zde v té době již nacházela nějaká stavba, či zda šlo jen o pole a zahrady obdělávaná sedláky z nedalekých Rynoltic. Každopádně bylo již v té době jméno Černá Louže používané a dobře známé a to jak v jeho místní německé podobě (Schwarzpfütze), tak pro potřeby komise česky mluvících úředníků i v češtině.

Závěr zprávy, přinášející stanovisko soudu, jmenuje Černou Louži ještě jednou, ovšem v nových souvislostech. Hranici obou panství totiž vymezuje od kamene Šlosštajn přes studánku k porostlině (= území zarostlé stromy či křovím), kde kdysi bývaly “dědiny voraný” (…kdež někdy dědiny voraný byly z té strany Černé louže…) . To by mohlo svádět k domněnce, že se zde již v dobách dřívějších nacházela nějaká vesnice, ale podle Ottova slovníku naučného znamenal dříve výraz dědina zděděný movitý a především nemovitý majetek, teprve až později přeneseně vesnici a to ještě převážně na Moravě. V tomto případě se tedy asi jednalo o obdělávaná pole, nacházející se v místě Černé Louže a zpustlá zřejmě ještě v dobách husitských válek. Ostatně když v roce 1518 kupoval lemberské panství Vilém z Illburka, ze šesti vesnic byly čtyři zcela pusté (včetně Rynoltic)…

Se jménem Černá Louže se tedy setkáváme už v roce 1545 a je více než pravděpodobné, že toto pomístní jméno se používalo pro zdejší polnosti již hluboko v minulosti. Současně nelze ani vyloučit existenci prvních stavení již před rokem 1545, v souvislosti s osídlováním Rynoltic za Viléma z Illburka po roce 1518. A představit si lze i první osídlení na konci 14. či začátku 15.století. Ovšem to zůstává jen v úrovni málo pravděpodobných hypotéz a tak se i nadále jako nejpravděpodobnější jeví osídlení místa zvaného odpradávna Černá Louže někdy v padesátých až sedmdesátých letech 16.století.

 Literatura:
Archív český XXX.díl
Geschichte von Lämberg und Chronik von Ringelshain – Josef Bürger