Lückendorfská mýtná brána

13621409

Lückendorf je pro mnohé místní i přespolní vyrážející přes petrovický hraniční přechod za nákupy či turistikou do přilehlého německého příhraničí jen první vesnicí, kterou je třeba projet na cestě do Žitavy. Málokdo se zde zastaví a přitom tahle úpravná lužická horská vesnice má co nabídnout pro kratší, ale i dlouhou vycházku. Samotný Lückendorf, malebně se rozkládající na loukách nad údolím potoka Lückendorfer Bach, je protkán hustou sítí cest, vroubených většinou vzorně udržovanými podstávkovými domy, někdy i s hrázděnými patry.

Ovšem hned na samém okraji Lückendorfu stojí při silnici na Jablonné černobílý hrázděný dům, který většinou unikne pozornosti projíždějících návštěvníků. Jde o starou celnici, předchůdkyni našich mýtných bran, která sloužila k vybírání poplatků za používání důležité a frekventované silnice spojující Žitavu s českým vnitrozemím.

Tato silnice byla zbudována již za císaře Karla IV. v polovině čtrnáctého století a kvůli svému vytížení musela být často opravována. I přesto se její stav stále zhoršoval, takže například v roce 1759 se na její opravě muselo podílet 200 poddaných z okolních saských vesnic. Neutěšený stav frekventované silnice se ale příliš nezlepšil, takže za horšího počasí byla téměř nesjízdná. Konečně roku 1800 bylo rozhodnuto o její důkladné rekonstrukci, která se ovšem protáhla na dlouhých 15 let a stála více než 27 tisíc tolarů. Tak enormní náklady vedly k rozhodnutí, že za průjezd touto silnicí bude v Lückendorfské celnici vybírání mýto, které mělo alespoň zčásti pomoci uhradit vynaložené prostředky.

Ve výběrovém řízení obstáli pánové Jentsch a Feurich, kteří se stali výběrčími mýta. Mezi stanovenými podmínkami byl i “mravný a slušný způsob života”, “neprovozování žádné další živnosti” a “výběr silniční daně od každého bez rozdílu”. Výběrčí pak měli dostávat 2 groše z každého tolaru vybraného mýta a čtvrtinu z pokut. Pan Feurich tedy sepsal seznam přestupků a odpovídajících pokut na dveře své kůlny, aby každému bylo jasné, co ho za případný přestupek čeká. Dveře kůlny se zachovaly neuvěřitelných dvě stě let a po rekonstrukci jsou nyní umístěny v panelu na chodníku před budovou staré celnice.

Přestupků bylo požehnaně a finančně motivovaní výběrčí si jistě nenechali ujít žádnou příležitost k udělení pokuty. Vždyť už jen za pokus o využití silnice bez platby odpovídajícího mýta se platila pokuta ve výši dvanáctinásobku mýta!

Z dalších přestupků uveďme třeba jen:

2) Kdo svévolně otevře zábranu…..3 tolary
za použití násilí…..5 tolarů

3) Kdo projíždí přes příkop vozem…..20 grošů
na koni……15 grošů

8) Kdo poškodí milník, tabuli nebo závoru, zaplatí kromě náhrady škody……1 tolar

11) Kdo přiveze či odloží odpad na silnici…..20 grošů

14) Kdo nezastaví u tabule označené číslem 1 zaplatí….. 1 tolar 10 grošů

IMG_2944

Pozorný čtenář si jistě povšimne některých paralel se současným stavem silnic u nás, ale také rozdílů. Třeba v tom, že pro naše předky evidentně nebylo zorganizování výběru provozovatele “mýtného systému” nepřekonatelnou překážkou. Také ty dva groše z tolaru by asi  už dnešní provozovatele neuspokojily…

IMG_2946

IMG_2947