Malá technická zajímavost z historie. U koupaliště, vedle chalupy Šmídů, v těsné blízkosti potoka, stával statek, říkalo se mu stateček. Na políčku za stodolou býval mlýn, který patrně sloužil na mletí obilí a byl poháněný kravkou nebo koněm, o čemž vypovídá vyšlapaný kruh v trávě. Poslední obyvatelé chalupy, početná a nemajetná rodina s mnoha dětmi, bohužel statek přivedla do stavu, kdy ho už nebylo možné zrekonstruovat. Jelikož jeho majitelé například topili vlastní dřevěnou podlahou, chovali slepice přímo v sednici a dům zkrátka “vybydleli”, musel být kolem roku 1955 zbourán.
Ahoj, rád bych připojil poznámku, týkající se vyšlapaného kola a podrobností zařízení, patrného na pohlednicích centra Polesí ze začátku dvacátého století. Jednalo se o součást žentouru, vlastně “živého motoru” – historického zařízení, které přenášelo sílu zvířat na točivý moment na řemenici. Mlýnům, které tento pohon používaly, se říkalo mlýny tažné, na rozdíl od “větrníků” a mlýnů vodních. Zařízení, které znali již ve starém Egyptě a v Římské říši, se používalo zejména v hornictví (jako součást rumpálu) a v zemědělství (kromě mletí obilí také k pohonu jednoduchých mlátiček, řezaček a šrotovníků). U vodních mlýnů, kdy nedostatek vody neumožňoval plynulý provoz mlýna, sloužil žentour někdy jako doplňkové zařízení, které překlenulo období, než se nashromáždilo potřebné množství vody v nádrži nad mlýnem. Vzhledem k tomu, že rybník (později koupaliště) v Polesí průběžný chod mlýna nemohl zajistit pro poměrně malý přítok potoka (i když o dost větší než v současnosti), žentour byl jistě vhodným řešením, zajišťujícím dnes tolik žádanou “energetickou nezávislost” obce.
Díky za upozornění a dokumentující fotky i za aktuální vedení stránek.