Zimní radovánky v Polesí aneb tradice bruslení a hraní hokeje na zamrzlém koupališti žije dodnes!

První fotografie je z 50. let, kdy zde první ligu hráli zejména bratři Josef, Václav, Jiří, Stanislav, Petr a Tonda Koprničtí. Hraní hokeje v 50. letech se zde stalo tak oblíbeným, že byly později dokonce na náklady místního úřadu vybudovány kolem koupaliště lampy veřejného osvětlení, které zde vydržely zhruba do 80. let. Když pánové pořádali turnaj až do večerních hodin, mohli si sami lampy rozsvítit vypínačem umístěným u tehdejší klubovny v těsné blízkosti koupaliště. Druhá fotografie je od Žmudů a je z let 40. Na bruslích je paní Žmudová se svojí sestrou. V pozadí je chalupa Zázvorků. Další fotografie jsou z let nedávno minulých a několik posledních z letošní krátké zimy, kdy těch pár mrazivých víkendů bylo na koupališti bruslařů skutečně plno a pohled na zamrzlou hemžící se ledovou plochu evokoval výjevy z poetických ladovských obrázků.

A jako bonus veselý příběh z roku 2015 od Ivy Bludské 😀:

“V sobotu 14.2.2015 jsme my ze stodoly ráno bruslili. Perfektní. Hladký led, mírný mráz. Po obědě přijeli Zlatuščata z chaloupky, Lukáš vyprávěl o bruslení taky Vlastě Novotné. Od 14 hodin bylo na ledě plno. Celá stodola, chaloupka, děti od Bartalů a Vlasta. Všichni si libovali, i 4-5 letým Markétce, dvojčatům a Tomáškovi se to moc líbilo. Pak začal led pukat v dlouhých prasklinách přes půl koupaliště. Veliké kusy ledu se propadali o 2-5 cm při zatížení dospělým bruslařem, pak zase vypluly.. Protože jsem se asi před šesti lety vykoupala v lednu přímo u stavidla, zamířila jsem s Lenkou a Tomáškem ke kraji. Jindra se taky přezul. Zatím ostatní bruslili dál a dohadovali se o kvalitě ledu. A led taky pukal dál. Martin řekl k Jitce: Už se mi to vůbec nelíbí, jdu na břeh… a vzápětí se propadl do vody uprostřed koupaliště, blíže k silnici. Martin se snažil vysápat na led, ale ten pod ním pořád praskal. Lukáš rychle přiskočil s hokejkou a začal Martina jak mrtvou velrybu táhnout ke kraji. Pár vteřin poté se propadla Vlasta, taky uprostřed koupaliště, blíž ke Šmídům. Ta padla na záda, v popraskaném ledě jakoby seděla a propadla se až po krk. Pohotová Jitka vzala od Johanky hokejku, lehla si na led a tahala Vlastu ven. Jitku pro jistotu držela za nohu Martina. Malé děti zíraly na zoufalce ve vodě, Monika a Armin od Bartalů je dostrkali do bezpečí ke kraji… A do toho všeho zněl Jindrův chechtot: Všechno natočil kamerou pěkně ze břehu”.