Pohled na bývalé koupaliště, nyní požární nádrž v centru Polesí, po léta sloužící jako jediný vodní zdroj při častých lesních požárech, nádrž udržovanou ve slušném stavu díky dobrovolným brigádám tak, aby se v ní dalo do poloviny prázdnin bez obav koupat, je doslova tristní. Zelený žabinec pokrývá značnou část hladiny, dno, již čtvrtý rok nečištěné, je pokryté bahnem smíšeným s odpadky. Potok, který je jediným přítokem do nádrže a má zásobovat vodou i obě nádrže v Rynolticích, totiž neteče.

Vznikly různé  fámy a jak se zdá, hrozí skutečně, že základní dúvod, kterým bylo kdysi založení obce právě podél lesního potoka, je vážně ohrožen.

Krátce rekapitulujme: místní potok měl dva prameny. Jeden, těsně pod Pekařovým křížem, (dnes upravený jako studánka a nazvaný Oskar), byl při okolní neomalené těžbě dřeva těžkými stroji značně poškozen a stržen, takže pokud teče, voda se v korytě již po několika desítkách metrů ztrácí. Dostat se k Polesí nemá tato větev potoka šanci, pokud nedojde k prudkému dešti, jaký jsme zažili při známé povodni. Přitom i tato větev bývala v padesátých letech značně silná, byly zde tůně s hloubkou přes dva metry a poměrně silný proud. Druhá, silnější větev potoka, pramení v prostoru vodárny, která sloužila jako zdroj vodovodní síti, kterou Polesí mělo vybudováno ještě před první světovou válkou. Přebytek vody z tohoto prameniště bohatě stačil na zásobování nejen Polesí, ale i Černé Louže i jako zdroj vody pro provozované lesní koupaliště v obci.

Dalším zdrojem pitné vody, používané pro zásobování především Jitravy a Rynoltic, byl později upravený hlubinný zdroj v Jitravě, který sloužil rovněž Rynolticím. Zdejší voda ovšem byla poměrně nekvalitní, proto došlo již v období po druhé světové válce k propojení soustavy vodovodu mezi zdrojem v Polesí a v Jitravě. Od té doby nastal (i z důvodů změny podmínek v lese) postupný úbytek vody v potoce.

Vyschlé koryto potoka

V současné době se buduje (podle informací, které nám poskytl mluvčí SVS Mgr. Jiří Hladík) “stavba Rynoltice” – náhrada vodního zdroje propojením vodovodního potrubí z Rynoltic s vodojemem v Lemberku, do kterého se bude čerpat voda z nového zdroje z Kněžic (a Polesí se tedy přímo netýká). Zároveň proběhla “stavba Polesí” – rekonstrukce vodojemu U tří pánů. Uvedený mluvčí nás sice ujistil, že nedostatek vody (přesně řečeno absence vody) v potoce je způsobena nedostatkem sněhu minulé zimy a suchého léta, ale odpověď na náš dotaz ze strany CHKO Lužické hory nevyvrátila možné negativní dopady, způsobené úpravou zařízení vodárny. Zatím se nám tedy nepodařilo prostřednictvím SVS ani CHKO vyvrátit či potvrdit, že vyschnutí potoka má pouze přirozenou příčinu v dlouhodobém suchu. Možné „vypnutí“ potoka považujeme za vůbec největší ohrožení základních předpokladů existence CHKO Lužické hory v naší oblasti a budeme trvat na vyšetření důvodu, proč přestal potok, který po staletí protékal údolím, ve skutečnosti existovat. Samozřejmě že jakékoliv čištění nádrže postrádá do obnovení přítoku smysl, neboť vypuštěná nádrž by za této situace nemusela už nikdy natéct.

Naším úkolem bude vyvinout tlak na dotčené orgány, tedy obec, CHKO, lesy ČR a povodí, abychom se jednak dopátrali skutečné příčiny, ale hlavně se pokusili nalézt řešení situace, ať už způsobené suchem či nesprávným zásahem. Abychom nemuseli jednou už jen vzpomínat, že Polesím kdysi tekl potok…

Petr Zázvorka

Fotky ze začátku září letošního roku (po deštích) – potok v lese pod prameništěm tekl alespoň malým čůrkem, ale do nádrže se dostalo vody jen minimum a nestačilo to ani k jejímu doplnění. Pod nádrží už byl potok úplně suchý a koryto zarostlé.. Od té doby už je potok zase vyschlý i v lese. Aleš Krupa