Bunkry v Polesí VIII

Úsek L1 Jitrava

Stavba úseku byla zadána dne 20. července 1937. Celkem bylo v této části zadáno 51 objektů, postaveny byly  objekty číslo 47 až 70 a 252 až 272.

Do kapitulace se tedy podařilo postavit  45 objektů, pro zbývajících 6 však již měla stavební firma připraveny výkopy, včetně základových desek (všechny se ve velmi dobrém stavu dochovaly dodnes). Velitelem vojenského stavebního dozoru byl po celou dobu výstavby škpt.  pěch. Josef Blecha. Od svého zřízení sídlil VSD v Jitravě, nejpozději 12. srpna 1938 se však přestěhoval do Horního Sedla, aby byl blíže ke stavbě opevnění. V Horním Sedle kancelář stavebního dozoru fungovala minimálně do 22. září 1938. V říjnu 1937 museli všichni velitelé VSD v rámci II. sboru nahlásit, zda v jejich stavebním úseku není porušován zákon o pracovní době nebo zda si dělníci na něco nestěžují. Z Lužických hor došla pouze negativní hlášení.

Řopík na Jitravském sedle

Stavební úsek L1 začínal od kóty 534 Hřebeny a po jejím severním úbočí klesal do jižní části obce Horní Sedlo. Řopík č. 52/A160Z stojí přímo u kapličky v Horním Sedle, odkud pocházejí rovněž četné dobové fotografie. Z Horního Sedla vede linie stále více či méně podél červené turistické značky přes kóty 511 Ostrý vrch a 545 Vysoká do Jitravského sedla, kde z hlavního tahu Liberec- Děčín odbočuje silnice na Chotyni a Hrádek nad Nisou. Z Jitravského sedla stoupá linie řopíků kolem skály Havran a na severozápadním úbočí kóty 651 Jitravský vrch. Zde se měl  úsek L1 napojit na sousední úsek K3 Dlouhá hora. V těchto místech, na samém konci úseku L1, chybí zmíněných 6 nepostavených objektů.

Polovina objektů prvního sledu směrem od Jitravského sedla, kterým procházely důležité komunikace od Chrastavy a Hrádku nad Nisou do vnitrozemí, byla postavena v říjnu a listopadu roku 1937. V Horním Sedle, kudy vedla poslední komunikace protínající hlavní obranné postavení ve směru od Hrádku nad Nisou, byly v prosinci 1937 postaveny 4 objekty druhého sledu.

Tvrz těžkého opevnění, orig. foto

Celá druhá polovina objektů druhého sledu se však stavěla až v srpnu 1938 a těsně před mobilizací a proto jich valnou část nebylo možné využít ani 30. září 1938. První sled úseku byl připraven k boji téměř v plné míře. Všechny prvosledové objekty měly ventilátor a alespoň  kulometné závěsy. V Jitravském sedle byly tři nejdůležitější řopíky vybaveny čtyřmi kompletními lafetami vz. 37. V prvním sledu došlo z větší části i k osazení periskopů. Systém pozorovacích a palebných průseků se v prvním sledu podařilo dokončit úplně, ve druhém sledu se s kácením teprve začínalo. Druhý sled se k plnohodnotné obraně podařilo připravit jen v prostoru Horního Sedla, kde bylo dostatečně vybaveno pět objektů uzavírajících silnici od Hrádku.

Tolik o výstavbě opevnění v úseku L1, kde uvádíme všechny dosud známé informace. Směrem na západ od Polesí v úseku L2 a L3 (Heřmanice- Petrovice), který stavěla stavební firma Silsta, a.s. z Prahy 7,  bylo zadáno a postaveno celkem 98 objektů.  Po ukončení stavebních prací v úseku L3 se velitel škpt.  pěch. Miloň Chotek přesunul s celým VSD do Polesí, kde pomáhal s dokončováním prací na úseku L2.  Od jižního okraje Petrovic pokračují řopíky úseku L2  přes kóty 427,8 Petrovický vrch  a 535,8 Liščí horu zhruba na severovýchod, kde u kóty 534 Hřebeny začíná stavební úsek L1. Ještě západněji od úseku L3 v úseku M1 (Mařenice) se nachází objekt M1/234/A180 u Mařenic, kterého potkal patrně nejzajímavější osud, když se u něj zastavil Adolf Hitler při jízdě okupovaným pohraničím. Právě tento řopík má shodou okolností jako jediný v Lužických horách malou ochranu proti vysoké vodě (vysokou zídku). Objekt se stal později místem  návštěv německých turistů a byl patřičně vyzdoben.

 Petr Zázvorka