Bunkry v okolí Polesí XI

rop
Neuskutečněné plány

Po dokončení obou linií lehkého opevnění měly přehradit cestu mezi Petrovicemi a Jablonným dva objekty těžkého opevnění – kanónové objekty typu K, které měly vyztužit obranu při předpokládaném útoku tanků.

Plánovaný objekt měl být odolný proti střelám do ráže 155 mm a měl sloužit k úkrytu polních protitankových děl (které by jinak  v blízkosti lehkých pevnostních objektů byly vystaveny silné nepřátelské palbě).

Speciální stavby a jiná zařízení

Eliminovat neočekávaný průnik nepřátelských mechanizovaných oddílů měly další stavby a zařízení.

Šlo například o:
–          přehrazení cest závorami, a to i s výhybným zařízením
–          trvalé uzavření komunikací stálými překážkami
–          stálá zařízení k zřizování překážek v době potřeby
–          stálá zařízení k ničení cest a silnic
–          skladiště na trhaviny a jiný materiál potřebný k znemožňování dopravy
Byly to závory, uzávěry z kolejnic, přerušovaly se lesní cesty příčnými příkopy a navršením zeminy atd.

V relativní blízkosti Polesí šlo například o třířadou uzávěru z kolejnic a za ní deponie, příkop dlouhý 30 m přes odbočku u Dolního Sedla, na cestě podél státní hranice v prostoru České Brány, mezi dvěma skalami, asi 30 m od hraničního kamene 8/6.

Součástí obrany byly rovněž destrukce některých mostů, jako např. silniční  propustek přes potok v délce 11 m v Rynolticích na silnici Jitrava – Jablonné (tedy onen tunýlek u školy), na který bylo připraveno 180 kg trhavin, silniční můstek na silnici Petrovice – Jablonné  (185 kg trhavin), přehrazení silnice Hrádek nad Nisou –  Dolní Sedlo na severním okraji Dolního Sedla, atd.

Liběchovská příčka

Pro úplnost dodejme, že u Jitravy končila další důležitá linie obrany ČSR, tak zvaná Liběchovská příčka,  řada řopíků, které se táhly od Mělníka, kde navazovala na obranu Prahy.

Linii tvořily čtyři úseky  – P, Q, R, S, rozdělené celkem do devíti stavebních úseků (P 1, 2, 3, Q 1, 2, R1, 2, S1, 2), v jejímž rámci mělo být postaveno celkem 558 objektů, z nichž však bylo vybudováno jen 281, tedy téměř 50%. V prostoru S2, který končil na kótě 790 Velký Vápenný (úsek Žibřidice) byla zadána firmě František Šíma z Poděbrad, na výstavbu 56 objektů (zadání 10. 6. 1938) , z nichž bylo vybetonováno 17 (velitelem VSD byl npor. p. Š. Kurka) . Podle plánů Hlavního štábu měla být linie úporně bráněna po eventuálním ústupu z hraničního opevnění, kdy by československá armáda  vyklidila západní část republiky.

Petr Zázvorka