Poslové míru 4

rynoltice

S vyprávěním o zvonech jsme se rozloučili konstatováním, že o původu zvonu, který se v roce 1923 vrátil do zvoničky v Polesí, není nic bližšího známo.

Objevením digitalizované kroniky obce Polesí v bavorském archívu se nám ale naskytla možnost nahlédnout hlouběji do každodenních událostí v obci v období první republiky, a to včetně okolností kolem obstarání nového zvonu, který měl nahradit historický zvon mistra Brikcího ze začátku 17.století, zrekvírovaný v průběhu první světové války.

V roce 1922 se rynoltičtí rozhodli obstarat si pro farní kostel svaté Barbory nové zvony. Ten stávající byl tudíž přebytečný a tak farář Franz Knobloch pojal nápad, nechat zvon roztavit a odlít z něj dva menší, které by byly umístěny do zvonice v Polesí a kapličky na Nové Starosti. Tehdejší poleský starosta Franz Böhmer (Polesí č.19) si ale zašel zvon prohlédnout a protože mu připadalo, že by bylo škoda tento zvon, který měl rovněž nemalou historickou hodnotu, zničit, rozhodl sem že ho pro Polesí za 3600 Kč odkoupí.

Zmíněný rynoltický zvon byl roku 1800 v Praze přelit ze staršího a obsahoval nápis: “Tento stánek Boží se zvonem byl  zbudován roku 1669 Rudolfem svobodným pánem z Bredau, pánem na Lemberce. Puklý zvon byl poté za časů pana Kryštofa Filipa hraběte z Clam-Gallasu za jeho milostivého přispění roku 1800 znovu odlit a zvětšen zvonařskou dílnou Václava Kühnera v Praze. Toho času byl duchovním pan Kornel Wolf z Frýdlantu, správcem Karel Walter z Lemberka a rychtářem Anton Prokopp.”

Zvonice před 1.sv.válkou

6.června 1800 byly vlastně z rynoltického kostela sňaty zvony dva a oba byly převezeny na opravu do Prahy. Větší z nich byl zřejmě zabaven za první světové války pro účely vojenské výroby, ten menší ve věži zůstal a nakonec se tedy dostal do Polesí. Zvon vážil 255 liber, tedy 153 kg.

Je zajímavé, že po Brikcího zvonu z roku 1602 se do Polesí dostal zvon z roku 1669, a že tedy oba zvony byly starší než samotná obec Polesí (1683).

Nová zvonice z roku 1922

Sbírka, uspořádaná mezi obyvateli Polesí na koupi zvonu, vynesla 2066 Kč. V Rynolticích bylo především mezi tamními sedláky vybráno dalších 728 korun. Princ hrabě Aueršperk přispěl osmi sty korunami a mezi průmyslníky z Hrádku a Loučné se shromáždilo celkem 1134 Kč. Stokorunou přispěla rovněž firma Schicht a 170 korun věnoval i baron Liebig. Dalšími drobnějšími částkami pak ještě přispěly různé soukromé osoby, jako třeba bývalý starosta či rodák z Polesí. Celkem se podařilo nashromáždit 5452 korun, což pro srovnání odpovídalo asi celoročnímu výdělku například truhláře.

Rynoltický zvon byl tedy za 3600 Kč zakoupen. Stávající dřevěná zvonice ale byla již tak zchátralá, že by tíhu zvonu neunesla. Bylo proto rozhodnuto zbudovat zvonici novou, z masivního dřeva. Na stavbě se podílelo dodávkou stavebního dřeva město Žitava a rovněž správa Clam-Gallasovských panství.

15.října 1922 byla zvonice dokončena a zvon zavěšen. Tohoto dne se také poprvé rozezněl rukou starosty Franze Böhmera na památku rodáků, padlých daleko od vlasti v průběhu první světové války…

Obecním zvoníkem byl v té době Anton Hermann z čísla 31, který za to pobíral roční odměnu 50 Kč.

Kronika obce Polesí-Černá Louže, Karl Pietsch