Bunkry v okolí Polesí XIII

wache

Stráž obrany státu a další bezpečnostní sbory v okolí Polesí

Do nástupu  vojska měly ochranu hranic a obecný pořádek v okrese zajistit další útvary, které měl stát v daném území k dispozici. Jejich předností byla dlouhodobá dokonalá znalost terénu. Vzhledem k zhoršujícím se vztahům s německým obyvatelstvem, bylo třeba jejich počet vyztužit branci.

Finanční stráž

Celní službu a všeobecnou ostrahu hranic ČSR v té době vykonávala finanční stráž (FS), podřízená Ministerstvu financí ČSR. Nejvyšším stupněm tohoto ozbrojeného sboru bylo zemské finanční ředitelství v Praze, kterému podléhaly inspektoráty finanční stráže. V našem okolí, ve východní části Lužických hor, řídily finanční službu tři inspektoráty se sídly v Dolní Světlé (oddělení FS mimo jiné v Krompachu), v Petrovicích (s oddělením FS v Heřmanicích, Petrovicích a Rynolticích) a  v Hrádku nad Nisou (s oddělením FS mimo jiné v Doníně).

Finanční stráž v Rynolticích

Běžnou pořádkovou službu vykonávalo v okrese četnictvo. Generálnímu veliteli četnictva podléhala řada oddělení (okresní velitelství, četnická pátrací stanice,  četnický pohotovostní oddíl, četnické stanice). V okrese Německé Jablonné byly četnické stanice v Jablonném, Brništi, Křížanech, v Rynolticích, Źibřidicích, Cvikově, Dolní Světlé, Kunraticích u Cvikova a Krompachu.

Policie

V Jablonném byla od 20. května 1936 ještě zřízena státní policejní expozitura (policie zajišťovala pořádek ve větších městech), která podléhala expozituře v České Lípě.

V létě 1938 dostaly policejní úřady za úkol vypracovat pro případ nepokojů ve smíšených územích plán, který měl znemožnit spojení mezi jednotlivými orgány a skupinami Sudetoněmecké strany. Plán, vypracovaný v okrese, nebyl nijak velkolepý – šlo o rozestavení několika hlídek  na důležitých křižovatkách – jedna z nich, hlídka č. 4, měla být umístěna před četnickou stanicí v Rynolticích a provádět zde kontrolu a perlustraci na hlavní silnici Jablonné – Liberec, na telefonický příkaz z policejní expozitury.

Finanční stráž v Petrovicích

V roce 1936 byl vydán zákon o utvoření Stráže obrany státu (SOS), kterou tvořily příslušníci finanční stráže, četnictva, státní policie a vojenské posily.V podstatě šlo o okamžité zajištění základní obrany hranice a usnadnění nástupu armády do připravených  pozic v období mobilizace. SOS byly organizovány po praporech, vůbec největší prapor v Zemi České byl Liberecký prapor SOS (v počtu 1 675 příslušníků), kterému velel od 1. prosince 1936 mjr. pěch. František Kruliš. Prapory SOS se členily na roty, čety a družstva.  Družstvo tvořilo obvykle 12 – 15 mužů a jejich výzbroj se skládala z karabin vz. 33, pistolí, ručních granátů a jednoho lehkého kulometu vz. 26.

Petr Zázvorka