Černá Louže na starých fotografiích

3

Stále znovu mě dokáže překvapit, když se objeví další starý pohled, zobrazující známá místa tak, jak je dosud neznáme. Několik pohledů z konce 19.století a u první poloviny století dvacátého nám ukazuje Černou Louži jako rušnou zahradní restauraci, představující oblíbené výletní místo pro návštěvníky z Liberce, Žitavy i menších měst okolních.

Na jednom z nejstarších pohledů, litografii z konce devatenáctého století, vytištěné v Žitavě, spatříme korzující páry ve svátečním oblečení, pány v oblecích, s kloboukem a hůlkou, dámy v dlouhých šatech a rovněž v kloboučcích.

Výletníci snad přicházeli od rynoltického nádraží pěšky, ale jak můžeme na pohledu vidět, movitější (a pohodlnější) návštěvníci využili i kočáry a bryčky.

Že litografie co do oblečení výletníků nikterak nepřeháněla ukazuje i další pohled, tentokrát fotografie snad z přelomu století, zachycující pár, sestupující cestou dolů ke kapličce na Louži.

Vydáte-li se na stejné místo dnes, můžete si při srovnání se starou fotkou snadno uvědomit, jak moc je dnešní kulturní krajina zarostlá oproti dřívějším dobám. Když jsme se snažil cestu s kapličkou v pozadí vyfotografovat ze stejného místa, neuspěl jsme, protože v hustém křoví (byť už bez listí) není vůbec patrná. Nezbylo mi tedy, než níže uvedenou ilustrační fotku pořídit z místa trochu vzdálenějšího, které poskytlo přece jen odkrytější výhled.

Tehdejší krajina byla pochopitelně mnohem intenzivněji obhospodařovaná a využívaná, každý kousek půdy sloužil za pole či louku, volně rostoucí tráva a křoviny padly okamžitě za oběť zvláště všudypřítomným kozám. Na druhou stranu ale krajina vypadala úpravněji a intenzivní kosení a spásání paradoxně výrazně přispívalo biodiverzitě, když se na kosených a spásaných lukách mohlo snáz prosazovat velké množství nejrůznějších lučních květin a dalších rostlin. S nimi pak přichází i biodiverzita druhů živočišných, hmyzu, plazů, obojživelníků..

Poslední snímek z doby těsně před druhou světovou válku nám ukazuje Černou Louži jako oblíbené návštěvní místo motorizovaných výletníků. Zdá se, že navzdory hospodářské krizi zájem o vyhlášenou výletní restauraci nepolevoval. Jistě tomu napomohla i proslulá kuchyně a orchestr, který zde přítomným vyhrával. Údajně se jednalo o orchestr jazzový. Návštěvníci přijížděli nejen osobními auty (tehdy se ještě jezdívalo vlevo, proto tak automobily i parkují), vidíme i motocykl a v pravém dolním rohu dokonce i autobus.