Rourový domek

Loňské sucho a několik po sobě následujících zim bez sněhu nastolily opět otázku stavu zdrojů pitné vody. Hovoří se o poklesu hladiny spodních vod, o vysychání krajiny. I na stránkách OSČLP se bavíme o nejisté budoucnosti našeho potoka, o vlivu těžby uhlí na spodní vody na Hrádecku. Nejde ale o žádnou novinku., vždyť voda byla pro vznik a udržení lidských sídel vždycky klíčová. A východní část Lužických a Žitavských hor, tvořená převážně pískovci, měla vždy vody pomálu.

Město Žitava, ležící přímo pod Žitavskými horami, sice vděčí za svůj vznik řece Nise, její vody ale s růstem města sloužily spíš pro účely užitkové. Pitnou vodu bylo tedy potřeba do města dovést odjinud. Logicky se nabízela oblast Žitavských hor, na jejichž svazích pramení několik potoků. Jedním z nich je Zlatý potok (Goldbach), pramenící na místě zvaném kdysi Zlaté prameny. Dnes je na tomto místě, ležícím při silnici z Eichgraben do Lückendorfu kousek pod bývalým hostincem U krále Jana, postavena zdobená kamenná studna König-Johann-Quelle, ze které potok vytéká.

Snímek obrazovky 2016-03-08 v 10.36.18Již od roku 1544 zásoboval Zlatý potok borovými trubkami svou vodou žitavské kašny. Vodovod sloužil spolehlivě, ale jak město rostlo, potřeby se zvyšovaly. Proto osvícení žitavští radní nechali roku 1726 potrubí opravit a zdvojnásobili i jeho kapacitu. Při té příležitosti vznikla na místě dnešní obce Nová Hartava (Neuhartau) drobná kamenná užitková stavba, zvaná rourový domek (Röhrhäusel). Jde o barokní stavbu z pískovcových kamenných bloků vystavěnou zednickým mistrem Johannem Heinrichem Müllerem. Domek, jak svědčí na něm zasazená deska, byl postaven jednak na památku rozšíření vodovodu, jednak jako ochrana před poškozením vodovodu živly a nenechavými lidmi. Zřejmě tedy něco jako dnešní revizní šachta…

Hartau2Domek nese i další velkou desku s následujícím nápisem: Voda pramenící v hartavských lesích ve Zlatých pramenech byla pro všeobecné blaho občanstva poprvé a díky péči takřečených otců města v roce 1544 přivedena do Žitavy. Tato péče o blaho měla v roce 1726 pod dohledem šlechetného žitavského senátu, příslovečného štědrostí ve veřejných záležitostech, vést k zajištění trvalého a dostatečného přívodu vody pro ctěné občanstvo díky vyčistění a znovuzřízení pramene a vybudování nového kanálu s dvojnásobným přítokem. Podnět k tomuto dílu dal úřadující starosta města Žitavy, městský vrchní rada Johann Benedict Carpzov, doktor obojího práva, císařský falckrabě a královský a kurfiřtský saský rada.

Dnes je rourový domek vzorně opraven a s příkladnou německou pečlivostí je upraveno i jeho bezprostřední okolí. Opatřen je i informační tabulí v němčině i češtině. Celek tak tvoří příjemné místo k zastavení v jinak spíše fádní Nové Hartavě.

Hartau1