Kasárna v Polesí ?

snimek-obrazovky-2016-11-04-v-10-33-04

Podobně jako v období jiných svátků, slavili jsme i letošní 28. říjen v Polesí. Při procházce, spojené se slušným úlovkem hub, jsme zamířili s vnukem Kubou ke Třem pánům, proti proudu potůčku, k prameništi.

Právě tady, nedaleko od vodárny, nad cestou od Polesí nedaleko křižovatky u Třípanského kamene,  provokují fantazii již přes půl století betonové základy nedokončené stavby, která měla sloužit jako kasárenská chata č. 9, budovaná firmou Dr. Wallerstein v roce 1938, pro vojáky československé armády (útvar SP XXIII), v té době ubytované v Polesí a v Rynolticích.  O budovaných kasárnách jsem již psal v seriálu „Bunkry v okolí Polesí I – XVII“, ale sliboval jsem si tehdy, že se k jejich základům ještě vrátím a provedu fotodokumentaci. V tomto ohledu jsem se poněkud zpozdil, doporučuji http://www.opevneni.cz  , tam naleznete kromě jiných i zeměpisné souřadnice a fotografie kasáren a vojenských ubytovacích chat, včetně „našich“, označených číslem 9 –  a rovněž čísel předchozích i následujících – od Mařenic (č.8) po Horní Sedlo (č. 10, při silnici, východně od kóty Pískový vrch) a Jitravu (č. 11, severně od Jitravy, kóta Vysoká, byl dokončen krov a střecha). Většinou jde ovšem dnes již pouze o zachované základy, i ty dokončené chaty byly v průběhu okupace a později i v dalším období strženy, pouze několik mimo naši oblast se jich dochovalo jako přestavěné objekty, ať již roubené nebo zděné, vždy však přízemní, jednoduchého obdélníkového půdorysu, částečně podsklepené. S Kubou jsme provedli měření základů, přikládám přibližný náčrt půdorysu přízemí.

Podzemí, či sklep, patrný například na fotografiích chaty u Jitravy nebo na Luži, jsme v Polesí nezaznamenali, je zde pouze jáma cca 2 m hluboká v bezprostřední blízkosti základových zdí směrem ke Třem pánům, nelze však vyloučit, že vstup do případného sklepa může být zakrytý zeminou. Po přeměření jednotlivých místností je možné, že roubená chata mohla opravdu sloužit k ubytování 50 vojáků, kteří zde měli přečkat již zimu 1938-1939 za předpokladu, že byly v největší místnosti určené k přenocování instalovány palandy. Kuchyně (patrně s výrazným výklenkem pro umístění kamen, odkud bylo možné vyhřívat ostatní místnosti, velitelská místnost i zbrojnice, jsou na půdorysu patrné. Rovněž voda byla nedaleko, bez elektřiny se ovšem museli vojáci obejít, nicméně proti alternativě přebývání v nevytopeném bunkru, i když s výdřevou, nebo ve stanu, by to byl jistě luxus.

Ani  po 65 letech se jeden z nejdokonalejších pevnostních systémů třicátých let minulého století nedočkal ocenění, jaké by  si zasloužil.

Nechci hodnotit zda je dobře nebo škoda, že se v Polesí kasárny nedostavěly, ani proč se neuskutečnily sny projektantů a obránců, kteří nedostali šanci použít střílny systému opevnění, který naši předkové dokázali za neuvěřitelně krátkou dobu vytvořit, ani je  porovnávat se škodami na charakteru a lidských ztrátách, které následovaly v dalších letech, nebo dokonce  srovnávat tempo jejich výstavby s termíny realizace dálnic a železničních koridorů dnešních dnů.

Kdo by chtěl uskutečnit výlet po zřícených a přestavěných ubikacích a doplnit si tak informaci o opevnění, které nazval brigádní generál James Lawton Collins, Jr., náčelník útvaru vojenské historie Ministerstva pozemní armády USA –  možná s nadsázkou –  „lépe vyprojektovanou miniaturní Maginotovou linií“, „strategickou oblastí,  poddajně přenechanou s pomocí Francie a Velké Británie Německu“, doporučuji navštívit výše zmíněné stránky a projít si opevnění alespoň virtuálně, pokud nemůžete navštívit ona místa přímo.  Domnívám se, že bunkry, již kvůli kvalitnímu betonu (na receptuře se údajně podílel i legendární stavitel betonových mostů, profesor Stanislav Bechyně) a skvělé práci tehdejších stavebních firem, jako byly firmy Skorkovský, Belada, Nekvasil, Lanna, Pištora, Novotný, Kapsa a Müller, Brázdil a Ješ (a ať prominou nejmenovaní), přežijí ještě řadu našich výročí, i když zapomenuté a z nepochopitelných důvodů ignorované státními institucemi, zaslouží si, aby se slavily svátky i v jejich blízkosti a na jejich počest. Už kvůli těm houbám.

Petr Zázvorka

img_20160908_121852

img_20160908_121921

img_20160908_122217

img_20161103_120533

img_20161103_191528