Na plovárně…

rybniky

V jednom z předchozích příspěvků vzpomínal Petr Zázvorka na poválečný osud koupaliště. Na to, jak ve třicátých letech postavené šatny, pokladna i dětská skluzavka i přes snahu některých nově příchozích osídlenců a chalupářů postupně podlehly času i nezájmu tehdejšího vedení obce. Jaká ale byla starší historie plovárny, koupaliště či chcete-li rybníka?

Kdy přesně byl zbudován první rybník v Polesí na tehdejších pozemcích velkostatku Lemberk, mi není známo. Na mapě 1.vojenského mapování z doby kolem roku 1780 ho již ale nalezneme (viz úvodní obrázek). A ne jen ten jeden na současném místě! O kousek výš proti proudu, v místě hostince U pramene (Zur Quelle – dnes U Budulínka), vidíme rybník ještě jeden, jen o málo menší. Ostatně jeho skromný zbytek je před penziónem dodnes. Otázkou je, jakému účelu oba rybníky sloužily…

Rybník na mapě z roku 1843

V majetku Clam-Gallasů, vlastnících panství Lemberk od roku 1726, zůstával rybník ještě dlouho poté, co se Polesí rozrostlo v podstatě do dnešní podoby. Po vybudování vodovodu a osamostatnění od Rynoltic v roce 1910 se Polesí a Černá Louže začaly rychle rozvíjet jako vyhledávané letovisko, těžící ze své polohy uprostřed lesů, protkaných dobře udržovanými cestami.

Po skončení první světové války se dále rozvíjel turismus a stále oblíbenějším se stávalo i koupání ve volné přírodě. Zda bylo návštěvníkům Polesí umožněno koupání v panském rybníce netuším, ale respektování soukromého vlastnictví bývalo tehdy samozřejmostí, takže lze o tom celkem pochybovat. Je tedy jen logické, že na turistický ruch sázející obec měla zájem získat rybník do svého vlastnictví, což ovšem nebyla laciná záležitost.

Záznam z Ellis Island o příjezdu Adolfa Linkeho do USA

Tehdy vstupuje do děje poleský rodák Adolf Linke. Ten se narodil v domě číslo 56 (dle jiných informací 49) v roce 1867. Vyučil se v Novém Boru oboru malby na skle a v roce 1901 vycestoval do Spojených států. Zde si zařídil vlastní živnost, která mu dobře prosperovala. V dubnu 1920 věnoval rodné obci 600 Kč do chudinského fondu. V srpnu téhož roku poslal z Ameriky dalších 1.600 Kč pro obecní potřeby. Za tyto peníze byl pak od správy Clam-Gallasovských panství rybník v Polesí odkoupen. Když později Adolf Linke se svou ženou na dva dny navštívil své rodiště, vyjádřila mu celá obec svůj dík za štědrou podporu.

Zřejmě někdy na konci dvacátých let vyrostla u rybníka v místě pozdějších šaten první jednoduchá dřevěná bouda, kterou nám ukazují fotografie. Ta ale přestala záhy postačovat a tak se obec v roce 1933 rozhodla vybudovat novou rozsáhlejší stavbu, která by v sobě zahrnovala kabinky na převlékání, pokladnu a toalety. Současně mělo koupaliště získat oficiální statut (do té doby bylo zřejmě bezplatné). V červnu se nejprve uskutečnilo místní šetření a koncem července vydal Okresní úřad v Jablonném obci živnostenské oprávnění na provozování koupaliště, podmíněné ovšem řadou zpřesňujících ustanovení. V provozní době musel být například neustále přítomen plavčík (kdo to asi byl?) a byla stanovena i povinnost rybník každoročně (!) vyčistit od bahna a opatřit novým pískem.

 

Pečlivou přípravu celé akce dosvědčují i detailně provedené plány “Badehausu”…