Rubriky
Přihlášení
Menu
Category Archives: Z historie
Polesí na starých mapách 2.
V minulém díle jsem se zmiňoval o Müllerově mapě z roku 1720, kde se poprvé kromě Černé Louže (Schwarzpfütze) objevuje i Polesí (Finkendorf) a to již necelých 40 let od svého vzniku. Ovšem Müllerova mapa nám kromě schématického zakreslení obcí neposkytuje žádné faktické informace o jejich vzhledu a okolí. To se ovšem mění asi 50 let poté, kdy si především vojenské důvody vynutily vznik rozsáhlého souboru detailních map, známých pod jménem I.vojenské mapování. Přesto, že se ještě nejednalo o klasické mapování za pomoci trigonometrických bodů, umožňují již tyto mapy dost přesnou představu o krajině a zástavbě obcí.
V případě Polesí a Černé Louže vidíme, že v té době již zástavba v zásadě
Polesí na starých mapách 1.
Jedním z nejdůležitějších pramenů pro každého zájemce o regionální historii představují staré mapy. Pomáhají nám udělat si představu o tom, jak se vyvíjela krajina a mozaika sídel v ní. Z podrobných starých map dokážeme vyčíst, kde se nacházela dnes již zaniklá stavení či celé vesnice, kudy vedly cesty, kolik vodních ploch krášlilo krajinu, jak se měnilo rozložení lesů, luk a polí. Srovnávání různě starých map nám poskytuje plastické informace o změnách, které se v našem regionu odehrávaly.
Nejstarší dostatečně podrobnou mapou, na které jsem nalezl Polesí (Finkendorf) a Černou Louži (Schwarzpfütze) je Müllerova mapa Čech z roku 1720, tedy necelých 40 let po založení Finkendorfu. Některé o něco starší mapy jsou bohužel málo podrobné na to, aby zachytily tak malé osady.. Je nicméně možné, že se ještě podaří objevit nějakou starší mapu například lemberského panství, na které by se mohla objevit Černá Louže, která vznikla již po roce 1550.
Mapa Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílům naší minulosti. Svými rozměry, obsahem, kartografickým i výtvarným zpracováním předčí mnohé jiné mapy, domácí i zahraniční. Je vyhledávána nejen sběrateli – milovníky starých map jako uměleckých děl a starožitností. Obdivuje ji laická i odborná veřejnost. Využívají ji ke studiu geografové, historikové, historičtí geografové, historikové umění, krajinní ekologové a další a další odborníci. Hledají na mapě nejrůznější údaje o krajině Čech na počátku 18. století,……