Rubriky
Přihlášení
Menu
Category Archives: Historie 1945-2000
První máj v Rynolticích
Jan Koprnický nám zaslal další archivní fotografii vypovídající o době na konci padesátých a začátku šedesátých let minulého století. Jeho pozdrav si dovoluji přetisknout celý:
“Zdravím vás,
posílám vám na stránky OSČLP další archivní obrázek. Jedná se o prvomájový průvod Rynolticemi cirka v roce 1960. V pozadí je vidět škola. Na obrázku je řada Polesáků. Obrázek mám od strýce Josefa Koprnického.
V první řadě mezi děvčaty, které nesou transparent, jdou kluci Koprničtí: zleva Josef, Jiří, Antonín a Stanislav. V druhé řadě zleva za nimi nakukuje v bílé čepici Milena Chudá, a za ruce se drží Alena a Vladěna Kopecká. V kroji (asi slovenském) jde paní Fleischerová z Polesí 55, která sypala popel na cestu, aby se před jejím domem nedalo jezdit na sáňkách.
Strhne povrchový důl Turów podzemní vodu v regionu?
Patrně neuniklo vaší pozornosti prohlášení starostů regionu Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska, které podpořil ministr životního prostředí Richard Brabec a hejtman libereckého kraje Martin Půta. Jde o nám dobře známý problém – především o vodu. Plány na rozšíření a prohloubení povrchového dolu Turów, nacházejícího se na dohled od Hrádku nad Nisou, totiž hrozí dále narušit již tak nízkou hladinu spodní vody v okruhu 40 km² od dolu, který se nachází nedaleko Bogatynie v Polsku, tedy i zdrojů vody v našem okolí.
Cesty do Polesí
U příležitosti Martinských hus v rynoltické Nikole jsme s přítelem Štěpánem vzpomněli na dávnou dobu, kdy se v lesích nad Chrastavou konala Rallye Ještěd, spojená s vložkou do vrchu po úzké lesní cestě v okolí zřícenin Roimundu. Štěpán byl tehdy členem Škoda teamu a trénoval na úzké cestě závodním embéčkem, vyztuženým trubkovými rámy uvnitř, aby při přetočení nesplaskla kabina jako kabriolet. Vzal mne na projížďku a byla to jízda o strach – na té tréninkové cestě totiž, jak jsme viděli podle stop, již někdo druhý trénoval a vyhnout se protijedoucímu vozu nebylo možné, než na konci úvozu, kde byl prostor na otáčku. Štěpán mi tehdy vysvětlil, že mezi jezdci existuje úzus, počkat řádově čtvrt hodiny, kdyby náhodou někdo chtěl cestou projet. Ten kolega tam byl a náhodou skutečně počkal.
Jak to žilo v Polesí v šedesátých letech
Po nějakém čase opět přinášíme další fotografie z archívu Karla Pokorného. Tentokrát nepůjde ani o krajinu, ani o památky, ale o lidi. Lidi místní i “přespolní”, lidi , kteří v Polesí žili, bavili se, sportovali. Snad tyto snímky potěší nejen pamětníky, kteří se na nich najdou.
Uvítáme i Vaše komentáře, doplnění textů k fotografiím či vzpomínky pamětníků. Pokud i Vy máte nějaké starší fotografie z Polesí a Černé Louže, budeme Vám vděční, pokud nám je poskytnete k naskenování a budete souhlasit s jejich zveřejněním. Fotografie budou postupně doplněny i do galerie, tak aby byly pro všechny snadno přístupné.
Polesí a Louže v šedesátých letech
Díky fotografiím Karla Pokorného si mohou nejen pamětníci zavzpomínat, ale i my ostatní udělat představu o tom, jak vypadalo Polesí a Černá louže před padesáti lety… Dnes jsem se proto rozhodl zařadit fotografie, na kterých nenajdete žádné postavy, ale jen krajinu, domy, drobnou architekturu. To vše na černobílých fotografiích, nepřekonatelných i ve srovnání s moderními mnohamegapixelovými digitálními fotoaparáty ve své schopnosti zachytit a zprostředkovat atmosféru doby.
Opět jedno kulaté výročí
Obnovený kontakt s kamarádem Karlem Pokorným, patrně až dosud nejlepším fotografem Polesí a jeho okolí, který před půl stoletím (a později) dokumentoval naše aktivity a nyní se postupně probírá svým archívem, aby skenoval historické fotografie, přináší své plody.
Poslal mi opět několik fotografií z těch let a dovolil mi jejich publikování na webu Polesí.
Unikátní barevná fotografie opravy kapličky na Louži pochází z roku 1975, kdy jsme kapličku zachránili. Do stavbičky, na které dosloužila eternitová krytina pršelo, postupně opadávala omítka, kdosi ukradl dveře, na zdi zbývala jako připomínka tehdejší doby jen agitační schránka. Viditelně se lidová stavbička z roku 1724 stávala ruinou, ostatně podobně, jako kaplička
Ražniči u Neanderů
Bohužel se nejedná o pozvánku na odpolední piknik s občerstvením, ale “jen” o další sadu fotek od Karla Pokorného. Po stylových zimních jsem se rozhodl vybrat trochu letní pohody, která by snad mohla posloužit i jako inspirace pro příští sezónu!
Pro ty, kteří na to ještě nepřišli sami, podotýkám, že fotky v příspěvku můžete rozkliknout a dalším kliknutím si je ještě zvětšit, čímž vyniknou pozoruhodné detaily…
Další fotky od Karla Pokorného
Před časem jsme představili dvě sady fotek, které v sedmdesátých letech v Polesí nafotil Karel Pokorný. Vedle záběrů z dětského dne z roku 1977 šlo o několik snímků velikonočních. Během svého prázdninového pobytu v Polesí Karel Pokorný slíbil, že bude pokračovat ve skenování fotografií ze své bohaté sbírky. Co slíbil, to i splnil a postupně posílá vybrané fotky, které ukazují krajinu a vesnici tak, jak vypadala před čtyřiceti – padesáti lety. Ale hlavně fotografie, ze kterých je vidět, že Polesí mělo vždycky štěstí na správnou partu lidí, kteří se dokázali společně krásně bavit. Nehledě na dobu nebo spíš době navzdory…
Dětský den před 37 lety
Že má dětský den v Polesí opravdu dlouhou tradici je všeobecně známo. Ale prostřednictvím fotografií Karla Pokorného si můžeme i připomenout atmosféru jednoho takového dětského dne, který se odehrál před třiceti sedmi lety na zahradě u Bludských.
Tyto fotky ocení asi především pamětníci, ale díky Karlovi Pokornému, který intenzivně skenuje kinofilmy z šedesátých a sedmdesátých let, přibudou postupně do našeho fotografického archívu nejen další fotky z nejrůznějších akcí, ale i fotografie tématicky zaměřené, dokumentující Polesí, Černou Louži a okolí té doby.
O lezení po skalách
Je to už rok, co Lukáš Bludský publikoval dva příspěvky, ve kterých představil skály v okolí Polesí a lidi, jejichž koníčkem se stalo jejich zdolávání.
Mezitím jsme navázali kontakt s Petrem Ferdyšem Poldou, grafikem, nakladatelem, hudebníkem a horolezcem, který nám dovolil používat své kresby, na kterých realisticky zachytil krajinu, lidi a památky našeho kraje. Kromě toho nám ale poskytl obsáhlý článek z Ročenky Jizersko-ještědského horského spolku z roku 2002, kterou rovněž vydává. Článek obsahuje rozsáhlý text Marka Řeháčka o historii horolezectví v Pískovcových horách, tedy oblasti severním a severovýchodním směrem od Polesí.