Rubriky
Přihlášení
Menu
Otvírání studánek
Již čtvrtým rokem se koná “otevírání studánek”, kterým projevuje rovněž naše nejmladší generace svůj vztah k Polesí a jeho přírodě. To, že s vodou to nebude jednoduché ani v kraji, proslulém kdysi vysokým stavem srážek (nebo “celoprázdninovými” dešti), svědčí skutečnost, že nejvzdálenější pramen našeho potoka, zvaný Oskar, ležící těsně pod rozvodím Severního a Baltického moře, které se nachází v blízkosti Pekařovy borovice, se změnil po suché zimě v pouhou studánku, z které voda dále nevytéká. Druhý pramen, o něco níže položený Otakar, který slouží především lesní zvěři, je asi jedno z nejhezčích míst v okolí Polesí a dosud vodu má. Děkujeme účastníkům výletu i za ty,
Dostal jsem smutnou zprávu, že náš kamarád a Polesák duší i srdcem, Míša Rezek, nás opustil, tentokrát ne pouze na cestě do Brna, aby se zase vrátil, ale už navždycky.. Nechce se věřit, že se setkáme snad už jenom v našich vzpomínkách a ve společných zážitcích, například když jsme tehdy před penzionem Zátiší nacvičovali pásmo písniček a skečí PaPoDo – Pásmo Pohádek Dospělým. Michale, ta fotka co byla zrovna po ruce, je stará padesát let…
Petr Zázvorka
Pozdrav od Karla Pokorného
Před pár dny nám dorazil mail od Karla Pokorného, bývalého Polesáka a velkého fotografa:
Zdravím po dlouhé době všechny Polesáky. Čistě náhodou jsem objevil tyto stránky a to zrovna ve chvíli, kdy si plánuji, co s volným časem v létě. Teď už vím a rád se přijedu do Polesí zase podívat. Kdy bude akce spojená s výročím Kapličky na Černé louži?
Všechny ještě jednou zdraví Karel Pokorný
Výroční strom zasazen!
Na Velký pátek bylo potvrzeno očekávané oznámení Jiřího Ostrovského, že na Bílou sobotu, dne 19. dubna 2014 přivezou ze Školního lesního podniku České zemědělské univerzity z Kostelce nad Černými lesy objednaný strom, který má být zasazen na návsi, jak bylo anoncováno při slavnostní oslavě 330. výročí založení Polesí.
Lukáš Bludský překvapil, když na místě cedule, na předem dohodnutém místě, již tentýž den vykopal odpovídající jámu, určenou pro více než čtyřmetrový platan javorolistý (Platanus x acerifolia), který má jednou jako solitér vévodit centru obce a symbolicky poskytnout stín hráčům na nedalekém, letos dokončovaném hřišti na petanque.
Černá Louže – nebo Černé Louže??
Zeptáte-li se kohokoliv z místních, odkud se vzalo jméno Černá Louže, nepochybně nezaváhá a odkáže vás na rybníček, který se od nepaměti rozkládá pod silnicí na Sedlo, hned vedle kapličky. Ale podíváte-li se na Černou Louži z výšky nebo vydáte-li se od rybníčku po spádnici dolů, narazíte na další vodní plošky. A možná vás napadne, stejně jako nedávno mě, zda původní německý název Schwarzpfütze nebyl myšlen spíš v množném čísle, tedy jako Černé Louže. I dnes je totiž zřejmé, že těch “louží” tam bývalo několik, a vzhledem k intenzivnějšímu využívání krajiny bývaly rozhodně méně zarostlé a zazemněné.
Informace pro Karkulku?
Opět je tu doba, kdy z lesů v okolí Polesí míří žáby do nádrže na návsi. Jejich směr je neomylný, ty ze severu, od hranic, pochodují přes pozemky až odkudsi od bunkrů, ze Skřivánčího vrchu a od Slona, chatovou oblastí kolem Ledererů a Demnerů přes nás a Viplery, ty z jihu zase od Havrana a obecního lesa dolů přes Šmídovic zahradu. Nevím, jak je to s východními a západními proudy, tedy od Formáčků, Poupů, Marešů a naopak od Chudých, Koprnických a Martínků, ale určitě jsou tady také, aby se v nádrži spojovaly a množily až to vře. Lidé se dělí na ty, kteří žábám (většinou ropuchám obecným – Bufo bufo, Laurenti) fandí a na ty, kteří je bezohledně
Historie města Jablonného od Viktora Pinkavy
Do našeho webového archívu přibyla další publikace, týkající se regionální historie. Jde o Geschichte der Stadt Gabel und des Schlosses Lämberg, tedy Historie města Jablonného a zámku Lemberk od Viktora Pinkavy.
Viktor Pinkava byl kněz, litovelský vlastivědný pracovník a vydavatel. Narodil se 21. 7. 1868 v Litovli. Po gymnazijních studiích v Olomouci a v Moravské Třebové studoval filozofii a teologii na univerzitě ve Vídni a v Litoměřicích, kde byl po ukončení studií v roce 1892 vysvěcen na kněze. Pak působil jako kooperátor v Jablonném v Podještědí, v Hodkovicích u Liberce, v okolí Bíliny, ve Velkém Jeseníku u Nymburka, ve Velelibech u Nymburka a v Čermné u Děčína.
Bunkry v okolí Polesí XV
Mobilizace
V souvislosti s vlnou povstání, která odstartoval Hitlerův projev na stranickém sjezdu v Norimberku, byla 12. září 1938 před 18. hodinou nařízena velitelská pohotovost pro celou armádu a vojáci nesměli opouštět kasárna.
Zároveň byly uvedeny v činnost mobilizační orgány. Podle počtu zbraní na jednoho obyvatele, bylo Československo nejvyzbrojenějším státem na světě. Podle počtu zmobilizovaných vojáků bylo v Evropě toto pořadí: SSSR, Francie, Německo, Itálie, Polsko a ČSR. V nočních hodinách 12. září 1938 se Nejvyšší obranná rada státu rozhodla vyhlásit pro osádky těžkého opevnění bojovou pohotovost, útvary zajištění hranic a pluky ZLO měly
Chata Polesí a kemp Černá Louže
Blíží se nám jaro a tak možná uvítáte aktuální informaci od Honzy Hrčky o tom, jak vypadá situace s chatou Polesí a kempem na Černé Louži:
“Tak chatu Polesí jsme po nedohodě s klubem Českých turistů definitivně uzavřeli a nebudeme ji už provozovat. V kempu ale pokračujeme i v letošní sezóně.
Otevřeno v občerstvení u kempu bude každý víkend (pá od 15:00 hodin do ? sobota od 10:00 do ? a neděle od 10:00 do 17:00 hodin ) zatím do konce dubna, potom se uvidí.
Cesta pod Havranem po dvou a půl letech
Už dva a půl roku uplynulo od chvíle, kdy jsme sváděli s tehdejšími představiteli obce Rynoltice slovní a právní souboj, jehož cílem bylo minimalizovat škody, které vznikly rozhodnutím obce a jejího lesního správce vybudovat pod Havranem cestu, která by usnadnila těžbu dřeva. Výsledky našeho tehdejšího snažení byly nejednoznačné. Podařilo se nám sice necitlivé provádění nepovolené stavby zastavit, ale až v době, kdy většina původní lesní cesty už byla zplanýrovaná a zničená. Následná dohoda o uvedení stavby ne snad do původního (to už možné není), ale alespoň do snesitelného stavu, vyzněla do ztracena. Část okolí cesty, zaneseného hromadami dřevního odpadu, byla vyčištěna, ovšem spousta pořezaných větví, ležících navíc i na okolních soukromých pozemcích, na místě stále zůstává.