V úvodní části vyprávění o selské rebelii z roku 1680 jsem se zabýval především obecnými předpoklady vypuknutí selského povstání v Čechách. Druhá část přinesla informaci o hospodářské situaci poddaných na lemberském panství. Část třetí bude zaměřená na samotný průběh povstání na Lembersku, tak, jak sezachoval v četných archivních dokladech a výpovědích současníků.

Počátek roku 1680 přinesl do severního Boleslavská nebývalý ruch, který tato oblast již desetiletí nezažila. První fáze povstání spočívala v tom, že poddaní jednotlivých panství sepsali petice se stížnostmi na svou vrchnost a pokusili se je předat v Praze přímo císaři Leopoldovi I. Po prvním úspěchu Frýdlantských, kterým se podařilo odevzdat petici krátce po polovině listopadu předchozího roku, se ještě před koncem roku

V úvodní části povídání o selské rebelii v Severních Čechách roku 1680 jsem se zabýval převážně tím, jaké byly jeho výchozí předpoklady, jak bylo zpětně v různých dobách hodnoceno a jak dle obecných (a často romantických) představ souviselo se založením Polesí. Ale podívejme se nyní blíže na skutečnou situaci tak, jak vypadala na samotném lemberském panství v době předcházející selskému povstání.

Panství Lemberk, s centrem na stejně se nazývajícím zámku, představovalo nevelké území zhruba od Liberce až po hraniční hory. V 17.století se skládalo pouze ze dvanácti vsí a nezahrnovalo žádné město či alespoň městečko. Podhorské klima a neúrodná půda

O tom, že na prvopočátku založení obce Polesí stály události spojené se selským povstáním roku 1680, vládne obecné povědomí. Ohledně průběhu tohoto povstání na lemberském panství však panuje celá řada mýtů, které se v různých formách objevují od starých německých vlastivěd z předminulého století přes historický román Václava Kaplického až po soudobé turistické publikace a webové stránky. V dřívějším článku o založení Polesí jsem vyjádřil názor, že tradovaný dar pozemku rynoltickému kantorovi Sebastianu Finkemu za jeho věrnost vrchnosti při selském povstání byl ve skutečnosti spíš promyšlený kolonizační počin lemberské vrchnosti. Ostatně ani o žádný dar nešlo, byť cena pozemku se

Rok 1683 byl pro Evropu svým způsobem rozhodující, chybělo málo a možná, že místo kostela svaté Barbory v Rynolticích mohla stát mešita. Síla Osmanské říše se tehdy zdála neporazitelná, vojska vedená Kara Mustafa Pašou a Tatarem Chánem (který vedl turecké spojence  z Krymského chanátu) oblehla v počtu 138 tisíc mužů již podruhé Vídeň a její pád by měl pro Evropu patrně podobné důsledky, jako pád Cařihradu.

Populární televizní seriál o původu rodu slavných osobností se pomalu chýlí ke konci a vypadá to, že na kantora Sebastiana Finkeho z Polesí už v něm asi nedojde. A to přesto, že se proslavil jako zakladatel nově vzniklé osady, která  pak skoro tři sta let nesla jeho jméno. A to už ani nemluvě o tom, jakou stopu zanechal svým jednáním v průběhu selské bouře roku 1680! Díky ní se dostal dokonce do krásné literatury jako jedna z epizodních postav v románu Václava Kaplického Železná koruna.

 Chceme-li se tedy o tajemství Finkeho rodu něco dozvědět, nezbývá nám, než se po jeho stopách vydat sami.

Na rozdíl od běžného postupu, kdy se při pátrání jde dál a dál do minulosti slavné osobnosti, to budeme