Tajemství rodu Sebastiana Finkeho

Finke

Populární televizní seriál o původu rodu slavných osobností se pomalu chýlí ke konci a vypadá to, že na kantora Sebastiana Finkeho z Polesí už v něm asi nedojde. A to přesto, že se proslavil jako zakladatel nově vzniklé osady, která  pak skoro tři sta let nesla jeho jméno. A to už ani nemluvě o tom, jakou stopu zanechal svým jednáním v průběhu selské bouře roku 1680! Díky ní se dostal dokonce do krásné literatury jako jedna z epizodních postav v románu Václava Kaplického Železná koruna.

 Chceme-li se tedy o tajemství Finkeho rodu něco dozvědět, nezbývá nám, než se po jeho stopách vydat sami.

Na rozdíl od běžného postupu, kdy se při pátrání jde dál a dál do minulosti slavné osobnosti, to budeme mít zajímavější o to, že se pokusíme zjistit něco nejen o Finkeho předcích, ale i jeho potomcích. Zkusíme vypátrat, jak se Sebastian Finke nakonec ocitl v Polesí a zda zde zanechal stopu nejen prostřednictvím svého jména, ale i svých potomků.

Shrňme si nejprve obecně známá fakta – Sebastian Finke působil jako kantor v Rynolticích, kde v průběhu selského povstání roku 1680 stál na straně vrchnosti, vyzradil dokonce úkryt vzbouřených sedláků a byl za to vystaven jejich zlobě. Roku 1683 zakoupil proto od hraběnky z Bredy pozemek při západním okraji dnešního Polesí, které se záhy rozrostlo na osadu, nesoucí po něm jméno Finkendorf. Tolik tedy historie, která se objevuje v každém průvodci, ve kterém je Polesí zmíněno. Takto to zní trochu jako smyšlená historka, obzvláště, když je někdy podbarvená tvrzením, že sousedé z Rynoltic chtěli Finkeho zabít a on proto utekl do lesů, kde  dostal za svou zradu od vrchnosti pozemek, aby se zde usadil… O tom, že se založením Polesí – Finkendorfu se to mělo trochu jinak, jsem už vyprávěl ve dřívějších příspěvcích (Jak byl založen FinkendorfPrvní osadníciO tom, jak se poprvé objevilo jméno FinkendorfPátrání po stopách prvních osadníků). Kde se ale Sebastian Finke vůbec v Rynolticích vzal a co o něm a jeho rodině víme?

Na první pohled by se nejpravděpodobnější mohlo zdát, že předkové Sebastiana Finke sem přišli stejně jako ostatní osadníci v první polovině šestnáctého století, kdy byly na lemberském panství znovu osídlovány vesnice, zcela zpustlé po husitských válkách. Ovšem zatímco na jména Schicht, Bürger, Böhmer, Taubmann, Arlt či Scholze narazíme v dokumentech z 16. a 17. století běžně, jméno Finke se v nich vyskytuje výjimečně. Pravda, v Jablonném se na začátku 17.století objevuje několik členů rodiny Funcke, ale není zřejmě, že by měli nějaký příbuzenský vztah k Finkům. Spíš to vypadá, že rodina Sebastiana Finkeho přišla na toto území až později, než proběhlo dosídlování opuštěných vesnic.

Přesné datum narození Sebastiana Finkeho není známo, ale ze zápisu o jeho úmrtí v roce 1707 vyplývá, že se narodil pravděpodobně někdy v letech 1629-1630. Tedy v době, kdy byla v plném proudu třicetiletá válka, což, jak se později ukáže, nemusí být bez souvislosti.

První známá dochovaná zmínka o rodině Finků pochází z roku 1638, kdy je v matrice narozených Stráže pod Ralskem zaznamenáno narození Heleny, dcery Georga a Elisabeth Finkových. Že jde o sestru Sebastiana a jeho rodiče ukazuje poznámka u otce Georga, který je zde uveden jako “kantor ze Žibřidic” (Schulmeister zu Seyffersdorf). Jde tedy i o první zmínku o tom, že rodina Finků v té době žila v obci Žibřidice, patřící stejně jako Rynoltice do lemberského panství. V té době ještě neměly Žibřidice vlastní faru a patřily tak pod farní úřad Stráž pod Ralskem.

Víme tedy, že Georg Finke, otec Sebastiana, vykonával v roce 1638 v Žibřidicích funkci kantora. O Elisabeth, jeho manželce a pravděpodobné matce Sebastiana, však nevíme téměř nic. Objevuje se jen v letech 1655-58 jako kmotra u několika křtů, někdy dokonce společně s manželem.

Kromě sestry Heleny měl Sebastian ještě několik sourozenců. Sestra Marie se narodila v Žibřidicích roku 1640 a je rovněž zapsána ve strážské matrice. U dalších sourozenců neznáme data narození, jejich existence je nám ale známa prostřednictvím zápisů o jejich sňatcích. Bratr Michal Finke si v roce 1651 v Žibřidicích vzal Marii Mann a sestra Elisabeth v roce 1660 Hanse Linckeho.

Georg Finke, otec Sebastiana, je i v dalších zápisech uváděn jako kantor v Žibřidicích. Nicméně stále není nic známo o tom, kde se v Žibřidicích vzal. Kromě něho a jeho dětí se ani zde jméno Finke nevyskytuje… Teprve rok 1659 vnáší do této otázky nečekané světlo. Ke dni 3.června se totiž v žibřidické oddací matrice nachází zápis o tom, že Georg Finke, syn Wolfganga Finkeho z Neunburgu Vorm Wald ležícího v Dolní Falci, si bere Elisabeth, dceru Georga Bergera z Žibřidic! Vzhledem k tomu, že Elisabeth Finke, matka Sebastiana, je uváděna  jako kmotra ještě na konci roku 1656, vypadá to, že zemřela někdy v letech 1657-8 (zápis o její smrti v žibřidické matrice neexistuje, ale mohla zemřít někde jinde, třeba u svých rodičů) a Georg se vzápětí oženil. I jeho nová manželka se jmenovala Elisabeth (ostatně to jméno bylo v té době hodně oblíbené) a už pět měsíců po svatbě se jim narodil syn Georg.

Neunburg vorm Wald – slavnostní hra “O husitské válce”

Do historického falckrabského města Neunburg vorm Wald láká každoročně tisíce návštěvníků neobvyklá atrakce: slavnostní hra „O husitské válce“. Romantické hradní nádvoří bývalé wittelsbašské rezidence se v tuto dobu promění v historické dějiště s jedinečnou atmosférou. 150 herců v historických kostýmech a rekvizitách umožní dnešním divákům přenést se do doby pozdního středověku. Uváděna je tu strhující lidová hra, jejímž autorem je Peter Klewitz a profesionálním režisérem Nikol Putz. Historickým pozadím jsou husitské války, střety mezi českými husity a císařem resp. církví. Hra pojednává o bitvě u Hiltersriedu 21. září 1433 a neunburském falckraběti Johannovi, neústupném protivníku husitů zvaném „Bič na husity“. Publikum nadšeně sleduje ostré hádky a humorné scény, souboje a bitvy na koních; atmosféru dotváří planoucí ohně a historická hudba. Hra „O husitské válce“ zpochybňuje smysl války obecně a usiluje o vyvážené vylíčení této významné kapitoly bavorsko-českých dějin.

Tourist-Information, Schrannenplatz 3, 92431 Neunburg vorm Wald, Info-Tel. +49(0)9672/9208421, Karten-Tel. +49(0)9672/9208423, Fax +49(0)9672/9208477, www.neunburg.de

Ale vraťme se ještě ke zmínce o Neunburgu Vorm Wald. Městečko tohoto jména skutečně existuje, byť neleží v Dolní, ale Horní Falci, dnes součásti Bavorska. Dnes má asi devět tisíc obyvatel a nachází se jen asi 30 kilometrů od českých hranic, v místech, kde jsou tvořeny pásmem Českého lesa. V minulosti bylo sídlem falckých Wittelsbachů a obyvatelstvo v období reformace několikrát změnilo vyznání. Za třicetileté války bylo značně poničeno, obsazeno Švědy i císařskými vojsky. O tom, jak vypadalo v roce 1641, za obléhání císařskými armádami, vypovídá grafika z místního vlastivědného muzea.

Dovolím si nyní trochu spekulací: Georg Finke, původem z hornofalckého Neunburgu (podle zápisu o jeho smrti se měl narodit někdy v roce 1603), mohl do Čech přijít jako voják jedné ze stran probíhajícího celoevropského konfliktu. Mohl zde být někde raněn, oženil se a zůstal v oblasti s německy mluvícím obyvatelstvem. Na tom by nebylo nic zvláštního, i v místních matrikách se v té době objevují sňatky různých vojáků, Němců, Italů. Možná by se tím dalo vysvětlit i to, že se v Žibřidicích stal kantorem, jako vysloužilý voják měl nepochybně trochu širší rozhled, než ostatní místní obyvatelé, a ve svém rodišti mohl snad získat i nějaké to základní vzdělání.

 S velkou pravděpodobností tedy známe otce, matku a dědečka Sebastiana Finkeho a známe i místo, odkud jeho předkové na území Čech přišli. Známi jsou nám rovněž jeho sourozenci a tak se příště můžeme podívat na to, co se nám dochovalo o životě jeho samého.