Polesí

je malebné letovisko, ležící severně od Rynoltic v romantickém údolí, obklopeném zalesněnými vrchy. Do konce 2.světové války se nazývalo Finkendorf podle prvního osadníka Sebastiana Finkeho, který se zde usadil roku 1683.

Černá Louže

ležící při silnici z Rynoltic do Horního Sedla, vznikla kolem selského dvora, založeného zde po roce 1550. U silnice ve středu osady je kaplička z roku 1724.

Zvonička v Polesí

Ve 30.letech minulého století nahradila původní dřevěnou zvoničku v Polesí zvonice nová, betonová. Ta zůstává jednou z dominant obce i dnes. Roubenou chalupu s podstávkou v pozadí již ovšem odvál čas..

Kaple na Černé Louži

Pohled na okolí kapličky na Černé Louži v době před vybudováním silnice na Horní sedlo. V pozadí výletní restaurant Steyrer Franzl.

Stabilní katastr z roku 1843

Teprve při detailním porovnání staré katastrální mapy se současným stavem naplno vynikne, jak málo se v obci za 170 let změnilo. Pár chalup zmizelo, ve 30. letech bylo postaveno pár zděných vil, o čtyřicet let později několik chat. Ale charakter zástavby zůstal nezměněn..

Hostinec Steyrer Franzl na Černé Louži

Podstávkové domy u rybníka v Polesí

Společná fotka z oslav 330 let Polesí

Bunkry v okolí Polesí XVII

K útoku na řopíky nikdy nedošlo

Pro úkol dobytí pevnostní linie se připravovaly zejména parašutistické a granátnické oddíly Wehrmachtu, výcvik byl prováděn na napodobeninách objektů za použití ostré munice.

Každý člen úderného družstva prováděl přesně určený a detailně nacvičený úkol a byl schopen nahradit vyřazeného spolubojovníka. Ke zneškodnění mělo dojít především překvapivým útokem zezadu objektu, za spolupráce s letectvem. Střemhlavé a bitevní letouny měly zahájit bombardování linií a zneškodnit ty objekty, které by bylo možné zasáhnout přímo. I když by

Co se v Polesí a jeho okolí pívávalo III.

Od té doby, co jsem naposledy psal o tom, jakým nápojům holdovali naši předkové, už uběhla pořádně dlouhá doba. V předchozích dílech jsem se zabýval pivem a pivovarnictvím, ale nepilo se pochopitelně jenom pivo. I když toho bylo nepochybně zdaleka nejvíc, své zákazníky si našly i nápoje nealkoholické, určené převážně dětem.

Nelze si to ale představovat jako dnes, kdy kofola teče proudem. Zatímco na pivo muselo být pro hlavu rodiny vždycky, pití limonád a sodovek bylo spíše událostí slavnostní či rezervovanou majetnějším společenským vrstvám. V běžné prvorepublikové domácnosti v Polesí se pila samozřejmě především voda. Někdy vylepšená různými domácími ovocnými šťávami, vždyť ovocné stromy stávaly na každé zahradě

Polesí a Louže v šedesátých letech

Díky fotografiím Karla Pokorného si mohou nejen pamětníci zavzpomínat, ale i my ostatní udělat představu o tom, jak vypadalo Polesí a Černá louže před padesáti lety… Dnes jsem se proto rozhodl zařadit fotografie, na kterých nenajdete žádné postavy, ale jen krajinu, domy, drobnou architekturu. To vše na černobílých fotografiích, nepřekonatelných i ve srovnání s moderními mnohamegapixelovými digitálními fotoaparáty ve své schopnosti zachytit a zprostředkovat atmosféru doby.

Jítravská pouť 2015

Druhý květnový víkend pořádají naši přátelé z Občanského sdružení Jítrava již tradiční pouť. Od pátku do neděle se můžeme těšit na bohatý program, plný hudby, divadelních vystoupení. Představí se i děti z Rynoltic a v pátek i sobotu zakončí program ohňová show. Pochopitelně nebudou chybět pouťové atrakce, dílny pro děti a stánky s tradičními produkty a občerstvením.

Přijďte se podívat a tím i podpořit Jítraváky!

Velikonoční patálie

S hororovými příběhy bývají spíše spojovány Vánoce. Vzpomeňte na příběhy s dobrým či méně dobrým koncem, týkající se buď převrženého vánočního stromku, od kterého chytají záclony, nábytek i dárky v jinak nazdobeném bytě, nebo o operacích zapříčiněných zabodnutou kapří kostí kdesi v dutině hltanu. Ostatně jeden vánoční, spíš tedy silvestrovský zážitek mohu dát k lepšímu – s Jindrou Bludským jsme před mnoha lety v průběhu vánočních prázdnin podnikli zimní výstup na Libereckou věž v Oberwegerech. Sníh příliš nebyl, takže jsme lezli jen s lanem, nalehko a až nahoře zjistili, že slaňák, tedy ten kruh, do kterého se prostrčí lano, aby bylo možno ze skály slanit, je zamrzlý pod

OSČLP v roce 2015

Podávám rekapitulaci aktivit výboru OSČLP na počátku roku 2015:

Na základě reakcí čtenářů konstatuji, že webové stránky OSČLP mají velmi dobrou úroveň, dokládá to i počet návštěvníků, který dosahuje od doby vzniku do měsíce dubna 2015  téměř 27 tisíc přístupů. Úspěšné jsou kromě retro – fotografií (Karel Pokorný) i aktuality a články postihující region. O stránky se opětovně výtečně stará Aleš Krupa. Jediná poznámka – čtenářům se nechce do diskuzí a příspěvků, tímto je vyzýváme k větší aktivitě v tomto směru.

Helena Zelenková ve spolupráci s Václavem Šmídem provedla kontrolu financí, bylo provedeno vyúčtování

Lemberský Stonehenge

Pro znalce místního okolí to asi nebude nic objevného, ale snad se mezi čtenáři tohoto článku najdou i lidé, kteří o něm ještě neslyšeli. A nebo pro ty, kteří toto místo znají, půjde o připomínku a podnět k zopakování návštěvy.

Na dohled od hradu Lemberka, jen asi půl kilometru jižním směrem, v působivém prostředí malého lomu uprostřed lesa, narazí návštěvník na lužickou obdobu anglického Stonehenge. Ač jde o značně skromnější variantu své nesrovnatelně slavnější kolegyně, má i tato kamenná svatyně magickou atmosféru, umocněnou navíc tím, že zde opravdu na davy turistů nenarazíte.

Smutná vzpomínka

Na přání Jiřího Neandera uveřejňujeme fotografii s motivem

Černé Louže a verše o Polesí z pozůstalosti syna Honzy,

v souvislosti s třetím výročím jeho úmrtí.

Bruslení s koupáním v únoru v Polesí

V sobotu 14.2.2015 jsme my ze stodoly ráno bruslili. Perfektní. Hladký led, mírný mráz. Po obědě přijeli Zlatuščata z chaloupky, Lukáš vyprávěl o bruslení taky Vlastě Novotné. Od 14 hodin bylo na ledě plno. Celá stodola, chaloupka, děti od Bartalů a Vlasta. Všichni si libovali, i 4-5 letým Markétce, dvojčatům a Tomáškovi se to moc líbilo. Pak začal led pukat v dlouhých prasklinách přes půl koupaliště. Veliké kusy ledu se propadali o 2-5 cm při zatížení dospělým bruslařem, pak zase vypluly.. Protože jsem se asi před šesti lety vykoupala v lednu přímo u stavidla, zamířila jsem s Lenkou a Tomáškem ke kraji. Jindra se taky přezul. Zatím ostatní bruslili dál a dohadovali se o kvalitě ledu. A led taky pukal dál. Martin řekl k Jitce: Už se mi to vůbec nelíbí, jdu na břeh… a vzápětí se propadl do vody uprostřed koupaliště, blíže k silnici. Martin se snažil vysápat na led, ale ten pod ním pořád praskal.

Opět jedno kulaté výročí

Obnovený kontakt s kamarádem Karlem Pokorným, patrně až dosud nejlepším fotografem Polesí a jeho okolí, který před půl stoletím (a později) dokumentoval naše aktivity a nyní se postupně probírá svým archívem, aby skenoval historické fotografie, přináší své plody.

Poslal mi opět několik fotografií z těch let a dovolil mi jejich publikování na webu Polesí.

Unikátní barevná fotografie opravy kapličky na Louži pochází z roku 1975, kdy jsme kapličku zachránili. Do stavbičky, na které dosloužila eternitová krytina pršelo, postupně opadávala omítka, kdosi ukradl dveře, na zdi zbývala jako připomínka tehdejší doby jen agitační schránka. Viditelně se lidová stavbička z roku 1724 stávala ruinou, ostatně podobně, jako kaplička