Rubriky
Přihlášení
Menu
Podávám rekapitulaci aktivit výboru OSČLP na počátku roku 2015:
Na základě reakcí čtenářů konstatuji, že webové stránky OSČLP mají velmi dobrou úroveň, dokládá to i počet návštěvníků, který dosahuje od doby vzniku do měsíce dubna 2015 téměř 27 tisíc přístupů. Úspěšné jsou kromě retro – fotografií (Karel Pokorný) i aktuality a články postihující region. O stránky se opětovně výtečně stará Aleš Krupa. Jediná poznámka – čtenářům se nechce do diskuzí a příspěvků, tímto je vyzýváme k větší aktivitě v tomto směru.
Helena Zelenková ve spolupráci s Václavem Šmídem provedla kontrolu financí, bylo provedeno vyúčtování
Pro znalce místního okolí to asi nebude nic objevného, ale snad se mezi čtenáři tohoto článku najdou i lidé, kteří o něm ještě neslyšeli. A nebo pro ty, kteří toto místo znají, půjde o připomínku a podnět k zopakování návštěvy.
Na dohled od hradu Lemberka, jen asi půl kilometru jižním směrem, v působivém prostředí malého lomu uprostřed lesa, narazí návštěvník na lužickou obdobu anglického Stonehenge. Ač jde o značně skromnější variantu své nesrovnatelně slavnější kolegyně, má i tato kamenná svatyně magickou atmosféru, umocněnou navíc tím, že zde opravdu na davy turistů nenarazíte.
Na přání Jiřího Neandera uveřejňujeme fotografii s motivem
Černé Louže a verše o Polesí z pozůstalosti syna Honzy,
v souvislosti s třetím výročím jeho úmrtí.
V sobotu 14.2.2015 jsme my ze stodoly ráno bruslili. Perfektní. Hladký led, mírný mráz. Po obědě přijeli Zlatuščata z chaloupky, Lukáš vyprávěl o bruslení taky Vlastě Novotné. Od 14 hodin bylo na ledě plno. Celá stodola, chaloupka, děti od Bartalů a Vlasta. Všichni si libovali, i 4-5 letým Markétce, dvojčatům a Tomáškovi se to moc líbilo. Pak začal led pukat v dlouhých prasklinách přes půl koupaliště. Veliké kusy ledu se propadali o 2-5 cm při zatížení dospělým bruslařem, pak zase vypluly.. Protože jsem se asi před šesti lety vykoupala v lednu přímo u stavidla, zamířila jsem s Lenkou a Tomáškem ke kraji. Jindra se taky přezul. Zatím ostatní bruslili dál a dohadovali se o kvalitě ledu. A led taky pukal dál. Martin řekl k Jitce: Už se mi to vůbec nelíbí, jdu na břeh… a vzápětí se propadl do vody uprostřed koupaliště, blíže k silnici. Martin se snažil vysápat na led, ale ten pod ním pořád praskal.
Obnovený kontakt s kamarádem Karlem Pokorným, patrně až dosud nejlepším fotografem Polesí a jeho okolí, který před půl stoletím (a později) dokumentoval naše aktivity a nyní se postupně probírá svým archívem, aby skenoval historické fotografie, přináší své plody.
Poslal mi opět několik fotografií z těch let a dovolil mi jejich publikování na webu Polesí.
Unikátní barevná fotografie opravy kapličky na Louži pochází z roku 1975, kdy jsme kapličku zachránili. Do stavbičky, na které dosloužila eternitová krytina pršelo, postupně opadávala omítka, kdosi ukradl dveře, na zdi zbývala jako připomínka tehdejší doby jen agitační schránka. Viditelně se lidová stavbička z roku 1724 stávala ruinou, ostatně podobně, jako kaplička
Na kraji středočeského historického městečka Kouřim se nachází Muzeum lidových staveb. Zdejší skanzen již od roku 1971 shromažďuje ukázky lidového stavebnictví středních Čech, z oblasti Posázaví, Benešovska, Polabí a povodí Berounky. Původní záběr byl časem rozšířen i o stavby z východních a severních Čech, reprezentované zatím dvěma památkami z Podkrkonoší a krásným velkým patrovým domem z Jílového u Děčína. Ten je typickým představitelem lužické architektury, když v sobě kombinuje roubené přízemí s podstávkou, nesoucí hrázděné patro.
Fotografie našeho kamaráda a nejlepšího fotografa Karla Pokorného z grilování u Neanderů mě přiměly nahlédnout do starého alba, kde sice řada fotografií již chybí, ale které přeci jen víceméně chronologicky zachycují řadu rozmanitých aktivit, které se v Polesí v posledních padesáti letech uskutečnily v rámci skupiny, která spolu kamarádila od předškolních let, později si říkala (vzhledem k většině) Parta Pražských Polesáků (zkráceně PPP), ale jindy také Slavia vysoké školy – oddíl horolezecký, TIS – Svaz ochránců přírody – skupina Polesí, později také Občanský výbor Polesí až k Občanskému sdružení Černá Louže – Polesí a konečně Spolku…
Historie pivovarnictví v Cvikově sahá pořádně daleko do minulosti. Jako začátek vaření piva se udává rok 1560, tedy téměř před půl tisíciletím. V té době stával pivovar přímo na náměstí a v jeho užívání se postupně střídali všichni měšťané, disponující právem vařit pivo. Poté stával pivovar se sladovnou v dnešní Žitavské ulici, ale v šedesátých letech devatenáctého století se Právovarečné měšťanstvo, majitel pivovaru, rozhodlo postavit nový moderní pivovar při silnici na Jablonné. Dnešní stavba za
Bohužel se nejedná o pozvánku na odpolední piknik s občerstvením, ale “jen” o další sadu fotek od Karla Pokorného. Po stylových zimních jsem se rozhodl vybrat trochu letní pohody, která by snad mohla posloužit i jako inspirace pro příští sezónu!
Pro ty, kteří na to ještě nepřišli sami, podotýkám, že fotky v příspěvku můžete rozkliknout a dalším kliknutím si je ještě zvětšit, čímž vyniknou pozoruhodné detaily…