Polesí

je malebné letovisko, ležící severně od Rynoltic v romantickém údolí, obklopeném zalesněnými vrchy. Do konce 2.světové války se nazývalo Finkendorf podle prvního osadníka Sebastiana Finkeho, který se zde usadil roku 1683.

Černá Louže

ležící při silnici z Rynoltic do Horního Sedla, vznikla kolem selského dvora, založeného zde po roce 1550. U silnice ve středu osady je kaplička z roku 1724.

Zvonička v Polesí

Ve 30.letech minulého století nahradila původní dřevěnou zvoničku v Polesí zvonice nová, betonová. Ta zůstává jednou z dominant obce i dnes. Roubenou chalupu s podstávkou v pozadí již ovšem odvál čas..

Kaple na Černé Louži

Pohled na okolí kapličky na Černé Louži v době před vybudováním silnice na Horní sedlo. V pozadí výletní restaurant Steyrer Franzl.

Stabilní katastr z roku 1843

Teprve při detailním porovnání staré katastrální mapy se současným stavem naplno vynikne, jak málo se v obci za 170 let změnilo. Pár chalup zmizelo, ve 30. letech bylo postaveno pár zděných vil, o čtyřicet let později několik chat. Ale charakter zástavby zůstal nezměněn..

Hostinec Steyrer Franzl na Černé Louži

Podstávkové domy u rybníka v Polesí

Společná fotka z oslav 330 let Polesí

Potok znovu teče. Snad.

Jak se zdá, nádrž v Polesí je opět plná, potok teče a zřejmě nikoliv jen kvůli těm několika dešťům a sněhovému poprašku z poslední doby. Podle informací od lidí, kteří mají možnost stav potoka sledovat denně, začala téct voda v potoce víceméně ze dne na den, i když se zrovna žádné deště nekonaly. Zřejmě se tedy naplnily dřívější zprávy o tom, že SčVaK  připravuje technické opatření, které umožní nechat odtékat z prameniště větší množství vody korytem potoka. Vodárna nad Polesím by měla být zásobována vodou z nového prameniště u Lvové a pramen u vodárny by tak výhledově mohl sloužit jen jako zdroj vody pro potok. Zatím ale není jasné, jde-li o stav trvalý a jaké množství vody zůstane k dispozici “pro potok”, ale situace vypadá alespoň o něco optimističtěji než na podzim, kdy byla už nádrž z poloviny vyschlá.

Cesty do Polesí

U příležitosti Martinských hus v rynoltické Nikole jsme s přítelem Štěpánem vzpomněli na dávnou dobu, kdy se v lesích nad Chrastavou konala Rallye Ještěd, spojená s vložkou do vrchu po úzké lesní cestě v okolí zřícenin Roimundu. Štěpán byl tehdy členem Škoda teamu a trénoval na úzké cestě závodním embéčkem, vyztuženým trubkovými rámy uvnitř, aby při přetočení nesplaskla kabina jako kabriolet. Vzal mne na projížďku a byla to jízda o strach – na té tréninkové cestě totiž, jak jsme viděli podle stop, již někdo druhý trénoval a vyhnout se protijedoucímu vozu nebylo možné, než na konci úvozu, kde byl prostor na otáčku. Štěpán mi tehdy vysvětlil, že mezi jezdci existuje úzus, počkat řádově čtvrt hodiny, kdyby náhodou někdo chtěl cestou projet. Ten kolega tam byl a náhodou skutečně počkal.

Veduty z žitavského městského muzea

Žitava bývala kdysi nejmocnějším městem ze svazku měst, založeného v roce 1346 a nazývaného Hornolužickým Šestiměstím. Jeho součástí byla ještě města Budyšín, Kamenz, Löbau, Görlitz a dnes polský Luban. Dnešní zpola vylidněná Žitava se potýká s celou řadou problémů, pramenících z její kdysi tak výhodné polohy až u samých hranic Čech a po válce i Polska. Co bylo dřív obchodní výhodou, je dnes nevýhodou zapomenuté periférie.

I přes tyto nesporné problémy má Žitava návštěvníkovi co nabídnout. Dnes se podíváme na sbírku starých vedut města, kterou spravuje bohatými historickými sbírkami oplývající žitavské městské muzeum – Städtische Museen Zittau. Přiblíží nám alespoň trochu dřívější podobu (byť často zidealizovanou) tohoto významného

Komentář Michala Hlaváče ke schůzce s lesním správcem

“Zúčastnil jsem se schůzky s panem Dudou a tudíž si dovolím k jeho článku uvést svou poznámku.
Předem děkuji panu Dudovi za ochotu se s námi setkat, vše vysvětlit a ještě sepsat tento článek. Stejně tak za jeho projev ochoty stýkat se s námi v otázkách obecních lesů dále (to je možné na terénních pochůzkách pořádaných pro zastupitele obce).

Z pohledu mé profese arboristy/stromolezce bylo odborné vysvětlení důvodů použití tohoto způsobu údržby mladých lesních porostů bez připomínek. Vše, co pan Duda uvedl k obhajobě použité metody kroužkování, mělo oporu v obecných znalostech o chování a vývoji dřevin, respektive dřevin rostoucích v zápoji – lesním společenství.

Kroužkování stromů pod Havranem

Na základě žádosti odborného lesního hospodáře obce Rynoltice pana Dudy otiskujeme jeho vysvětlení k problematice zdánlivě “poškozených” stromů v okolí Havrana:

“Pozornost některých návštěvníků lesnatého vrchu v okolí vyhlídky Havran upoutaly stromy, jejichž kmeny jsou ve spodní části poraněny po celém obvodu motorovou pilou. Tento jev může na první pohled budit podezření na nekalou činnost zlomyslného vandala. I proto se někteří občané obrátili na místního revírníka LČR Petra Špůra a protože se jedná o obecní les následně i na obec.

Jak to žilo v Polesí v šedesátých letech

Po nějakém čase opět přinášíme další fotografie z archívu Karla Pokorného. Tentokrát nepůjde ani o krajinu, ani o památky, ale o lidi. Lidi místní i “přespolní”, lidi , kteří v Polesí žili, bavili se, sportovali. Snad tyto snímky potěší nejen pamětníky, kteří se na nich najdou.

Uvítáme i Vaše komentáře, doplnění textů k fotografiím či vzpomínky pamětníků. Pokud i Vy máte nějaké starší fotografie z Polesí a Černé Louže, budeme Vám vděční, pokud nám je poskytnete k naskenování a budete souhlasit s jejich zveřejněním. Fotografie budou postupně doplněny i do galerie, tak aby byly pro všechny snadno přístupné.

Uprchlíci v Jablonném

Na nádraží v Jablonném se jeden po druhém objevují vlaky, přivážející uprchlíky. Jejich počet stále narůstá, až dosáhne čtyř tisíc. Postupně jsou odváděni do internačního tábora, který se má na dlouhou dobu stát jejich domovem…

To není zpráva z podzimu roku 2015, ale z května 1919. Tehdy se úřady jen pár měsíců staré Československé republiky rozhodly poskytnout pomoc a ochranu příslušníkům ukrajinské Horské divize, která neúspěšně bojovala na území tehdejší Haliče za vytvoření samostatného ukrajinského

Lückendorfská mýtná brána

Lückendorf je pro mnohé místní i přespolní vyrážející přes petrovický hraniční přechod za nákupy či turistikou do přilehlého německého příhraničí jen první vesnicí, kterou je třeba projet na cestě do Žitavy. Málokdo se zde zastaví a přitom tahle úpravná lužická horská vesnice má co nabídnout pro kratší, ale i dlouhou vycházku. Samotný Lückendorf, malebně se rozkládající na loukách nad údolím potoka Lückendorfer Bach, je protkán hustou sítí cest, vroubených většinou vzorně udržovanými podstávkovými domy, někdy i s hrázděnými patry.

Ovšem hned na samém okraji Lückendorfu stojí při silnici na Jablonné černobílý hrázděný dům,

Víkend OSČLP

Uplynulý víkend v Polesí patřil OSČLP.

Již pátek proběhl (i když bylo obtížné domluvit vzhledem k pozvání pana starosty vhodný termín pro valnou hromadu) večer, během něhož měl každý možnost ventilovat problémy, které považoval za důležité.

Účastníci si mohli též prohlédnout (a porovnávat) krásnou sbírku starých pohlednic, kterou instaloval Milan Dlouhý z Rynoltic.

 V úvodu večera přednesl předseda OSČLP řeč, kterou uvádíme v plném znění.

Program akcí o víkendu 21.- 23.srpna 2015

Pátek 21.srpna od 18 hodin

Valná hromada OSČLP
Koná se v restauraci U Budulínka, na pořadu je přehled činnosti, program dalších akcí, diskuze se starostou obce Ing. Vackem. Zvání jsou všichni členové i nečlenové OSČLP!

Sobota 22.srpna od 9 hodin

Dětský den
Tradiční regata a dětský den plný sportu a her, letos ve znamení dinosaurů.

Sobota 22.srpna od 13.30 hodin

Aukce půdních nálezů u rybníka v Polesí

Neděle 23.srpna od 14 hodin

Volejbalový turnaj o putovní pohár starosty obce Rynoltice
Na volejbalovém hřišti v Polesí se uskuteční trojutkání Rynoltice-Jítrava-Polesí. Přijďte povzbudit svůj tým!