Category Archives: Zamyšlení

Včerejší strach – Josef Škrábek

včerejšístrach

“Včerejší strach je lítostivým povzdechem nad našimi minulými spory a nad současnými spory o minulých sporech…”

Stává se už pomalu zvykem upozorňovat na webových stránkách občanského sdružení na knihy, které objevným čí přínosným způsobem mapují témata, která se více či méně dotýkají i Polesí. Ať už jde o krajinu a územní rozvoj či třeba pohled na složitou historii pohraničí.

Kniha Včerejší strach Josefa Škrábka, ekonoma a redaktora, ale též historika a laického filozofa, se zaměřuje na stále aktuální otázky česko-německého soužití. Autor má přitom k tomu ty nejlepší předpoklady. Jeho rodiče žili ve smíšeném česko-německém manželství a on sám vyrůstal ve Valči v západočeských Sudetech. Po obsazení Sudet musel i s rodinou odejít do vnitrozemí, zažil totální nasazení i pražské povstání. Po válce se vrátil do Valče, kde na vlastní oči viděl

Poděkování za vzpomínku na Jana Neandera

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Uplynul rok, kdy nás navždy opustil náš Honza, pro kamarády také Johny.

Ztrátu čas nezacelil a nám nezbývá, než přijmout neštěstí, pro které dosud nemáme vysvětlení.

Rodina a přátelé.

Blogy a bloggeři

blog

Cizím slovem “blog” se označují internetové zápisníky, ve kterých jejich autoři zveřejňují své postřehy, názory, podělí se se svými čtenáři o zajímavé zážitky, doporučí návštěvu neznámého místa, přivedou člověka k zamyšlení. Tedy toto vše platí o blozích povedených, jejichž autoři mají co říct a dokážou to zajímavým jazykem i formou. Na rozdíl od klasických webových stránek, které jsou převážně statické, je pro blog typické právě to, že autor či autoři publikují stále nové příspěvky a pro čtenáře je tak zajímavé tyto deníky pravidelně sledovat (stránky OS Černá Louže-Polesí jsou vlastně kombinací blogu a klasických stránek).

Ačkoliv blogy mají své zlaté časy již pár let za sebou, protože je v dnešní době nahradily sociální sítě, ty dobré si uchovávají své kvality a okruh čtenářů. Jaké jsou vlastně charakteristiky takového

Obraz krajiny Václava Cílka

alb009

Původně jsem nechtěl unavovat delší recenzí zajímavé knihy, která popisuje především krajinu středních Čech a na jejím obsahu se podílí kromě známého geologa a komentátora české krajiny Václava Cílka ještě Vojen Ložek a kolektiv autorů.

Zajímavý příspěvek Aleše Krupy Drobné intervence v krajině – drobné památky, mne ale vyprovokoval – zdá se mi, že obsah knihy s naším společným snažením zachovat atmosféru obce ladí dohromady, tak se omlouvám, že je moje informace je poněkud obsáhlejší.

Nejprve pár citací z uvedené knihy, která má ambici se stát krajinným slabikářem a platí

Proměněná země – František R. Kraus

sudety4

Před časem jsem se na stránkách obce Mařenice dočetl o knize Proměněná země, zachycující okolí Mařenic v období těsně před druhou světovou válkou, v jejím průběhu a přibližně i rok po válce. Od knihy jsem si původně příliš nesliboval, vyšla v padesátých letech, takže se dala předpokládat obvyklá klišé o věrolomných českých Němcích, o zradě Západu, o hrdinném komunistickém odboji a podobně, ale vzhledem k tomu, že se oblast Lužických hor nezapsala do literatury zrovna často, nechtěl jsem jí opomenout. Už po několika prvních stránkách se ale ukázalo, že jde o knihu z mnoha hledisek překvapivou a to nejen vzhledem k době jejího vzniku. Proto bych se s Vámi rád podělil o pár postřehů a dojmů, kterým se její čtenář rozhodně neubrání.

S každou další stránkou, kterou čtenář přečte, si nemůže nepovšimnout zvláštnosti, že děj se

Moje setkání s Vladimírem Jiránkem

jiranek

Bylo to za mého redaktorování v jedné velké stavební firmě (kdo ví tak ví), v období, nechvalně známém jako čas normalizace. Naše firma se vyznačovala tím, že mnozí odborníci ve svém oboru, (ať již šlo o špičkové geology, inženýry, bývalé (a pozdější) profesory nebo bagráky), zde našli uplatnění, bez ohledu na své bývalé, současné, či budoucí přesvědčení. Tato do jisté míry uvolněná atmosféra ovšem předpokládala i nadprůměrné pracovní výkony, za které bylo možné očekávat při nejmenším slušné přežívání jak po stránce hmotné, tak i kulturní. Náš šéfredaktor, který měl na starosti i cenzuru vydávaných podnikových publikací, tehdy, z pozice zmíněného mikroklimatu ve firmě, mne požádal, abych zajistil setkání se známým, ale bohužel tehdy jen velice spoře publikujícím kreslířem a karikaturistou. Přijel odkudsi ze vsi, hubený, v zeleném baloňáku, nedoslýchavý, s pár kresbami v deskách, aby nabídl své kresby pro kalendář. Bylo na něm několik

Pocta Miroslavu Nevrlému

kniha_o_jizerskych_horach_1

Když se loni začalo poprvé mluvit o zvýšení daně z přidané hodnoty na knihy, ozývaly se protichůdné hlasy. Někteří tvrdili, že knihy jsou zboží jako každé jiné a na rozdíl třeba od základních potravin se v případě nouze bez nich člověk docela dobře obejde. Ovšem druzí namítali, že opravdu dobrá kniha má jednu vlastnost, kterou bychom u ostatního zboží jen obtížně hledali. Existují totiž knihy, které mají tu moc změnit náš život…

Dlouho před tím, než jsem poprvé zavítal do Polesí, ze všech stran obklopeného lužickohorskými  lesy, trávil jsem už od raného dětství každoročně několik letních týdnů uprostřed lesů a hor pohoří sousedního, Jizerských hor. Nejprve jen na březích říčky Bílé Desné, ale postupně jsem se vydával dál a dál a objevoval stále další horské vesničky, hluboké smrkové a bukové lesy, vrcholy se žulovými skalisky a všudypřítomnou vodu, ať už ve