Rubriky
Přihlášení
Menu
Zima letos nepospíchá odejít, Velikonoce to potvrdily sněhovou přeháňkou, v pondělí ale koledníci obešli Polesí i Černou Louž v hojném počtu, ve věkovém rozmezí od těch nejmenších, po „starou gardu“, z nichž většina, díky rozmarům letošní zimy, dojela do Polesí letos poprvé.
Dobrou zprávou je, že díky organizaci pana starosty, který zajistil techniku, i díky iniciativě místních Polesáků, je koupaliště vyčištěné a ještě před každoroční invazí obojživelníků naplněné, lávka přes potok na rozhlednu znovu postavená a povedla se i očista vesnice, organizovaná na Velký Pátek. Polesáci organizují na obecní louce pod rozhlednou i pálení čarodejnic, které by mělo proběhnout
Jak jsme byli informováni panem starostou Rynoltic, v pátek bylo zahájeno vypouštění vody z rybníka v Polesí. Záměrem bylo nechat rybník vypuštěný do začátku dubna, aby bláto na dně pokud možno trochu vyschlo, a pak zorganizovat vyčištění rybníka za přispění techniky, hasičů a případných dobrovolníků z našich řad.
Celá akce ale nabrala na rychlém tempu, neboť se ozvala správa CHKO s námitkou, že rybník je třeba vyčistit hned a opětovně napustit, protože se brzo k němu začnou stahovat žáby a klást vajíčka. Pan starosta tedy obratem zařídil techniku a pracovníky na tento víkend, aby se stihlo alespoň základní vyčištění a odvoz bahna.
Pokud budete náhodou o víkendu právě v Polesí nebo na Černé Louži a jste připraveni přiložit ruku k dílu, bude Vaše pomoc více než vítána! Jakmile budeme znát časové podrobnosti, zveřejníme je zde na stránkách.
Pro všechny chalupáře, kteří se v poslední době nedostali do Polesí, přinášíme pár uklidňujících fotek od Jindřicha Bludského. Poslední čtyři jsou ze čtvrtka 23.2. a jak je vidět, i přes letošní vydatnou sněhovou pokrývku snad u nás povodeň z tajícího sněhu nehrozí.
Snad se i přes promrzlou půdu voda ze sněhu tajícího v lesích nad Polesím vsákne do podloží a třeba se v letošním roce dočkáme toho, že potok zas poteče i v létě!
Jindřich Bludský a Vanda Mocová průběžně zaslali aktuální fotografie průběhu stavby rybníčku v lese u Polesí na „našem“ potoce – příjezd mechanizace, zemní práce a konečně i betonáž požeráku. Lesní rybník, který právě budují Lesy ČR, je primárně určen jako protipovodňové opatření za účelem zadržování případné záplavové vlny, jakou pamatujeme třeba z roku 2010. Podle neověřených zpráv se v tomto místě již kdysi dávno rybník nacházel, údajně včetně mlýna, ovšem žádné písemné důkazy se zatím vypátrat nepodařilo.
V sobotu 29. 10 2016 se v Polesí sešli členové výboru OSČLP: Šmíd, Zelenková, Bludský, Zázvorka a členové dozorčí rady Kaplický a Marešová k zhodnocení činnosti OSČLP v uplynulé sezóně 2016, kontrole hospodaření, přípravě na rok 2017 a na jednání se starostou obce.
Podobně jako v období jiných svátků, slavili jsme i letošní 28. říjen v Polesí. Při procházce, spojené se slušným úlovkem hub, jsme zamířili s vnukem Kubou ke Třem pánům, proti proudu potůčku, k prameništi.
Právě tady, nedaleko od vodárny, nad cestou od Polesí nedaleko křižovatky u Třípanského kamene, provokují fantazii již přes půl století betonové základy nedokončené stavby, která měla sloužit jako kasárenská chata č. 9, budovaná firmou Dr. Wallerstein v roce 1938, pro vojáky československé armády (útvar SP XXIII), v té době ubytované v Polesí a v Rynolticích.
Jan Koprnický nám zaslal další archivní fotografii vypovídající o době na konci padesátých a začátku šedesátých let minulého století. Jeho pozdrav si dovoluji přetisknout celý:
“Zdravím vás,
posílám vám na stránky OSČLP další archivní obrázek. Jedná se o prvomájový průvod Rynolticemi cirka v roce 1960. V pozadí je vidět škola. Na obrázku je řada Polesáků. Obrázek mám od strýce Josefa Koprnického.
V první řadě mezi děvčaty, které nesou transparent, jdou kluci Koprničtí: zleva Josef, Jiří, Antonín a Stanislav. V druhé řadě zleva za nimi nakukuje v bílé čepici Milena Chudá, a za ruce se drží Alena a Vladěna Kopecká. V kroji (asi slovenském) jde paní Fleischerová z Polesí 55, která sypala popel na cestu, aby se před jejím domem nedalo jezdit na sáňkách.
V době, kdy nebyla obvyklá doprava do Polesí auty, jezdilo se vlakem. ( O rozličných cestách do Polesí jsem již psal). Mnozí pamětníci si ještě vzpomenou na dvě alternativy, které se nabízely, jak na rynoltické nádraží dorazit, obě přitom trvaly prakticky stejnou dobu – buďto se dalo jet rychlíkem, do České Lípy nebo do Liberce a tam přestoupit na lokálku, která po překonání řady viaduktů a po projetí několika tunelů se setkala z obou směrů právě v Rynolticích, na onom před několika lety oceněném nejkrásnějším nádražíčku v Čechách.