polesi1

Polesí

je malebné letovisko, ležící severně od Rynoltic v romantickém údolí, obklopeném zalesněnými vrchy. Do konce 2.světové války se nazývalo Finkendorf podle prvního osadníka Sebastiana Finkeho, který se zde usadil roku 1683.

cernalouze1

Černá Louže

ležící při silnici z Rynoltic do Horního Sedla, vznikla kolem selského dvora, založeného zde po roce 1550. U silnice ve středu osady je kaplička z roku 1724.

3

Zvonička v Polesí

Ve 30.letech minulého století nahradila původní dřevěnou zvoničku v Polesí zvonice nová, betonová. Ta zůstává jednou z dominant obce i dnes. Roubenou chalupu s podstávkou v pozadí již ovšem odvál čas..

4

Kaple na Černé Louži

Pohled na okolí kapličky na Černé Louži v době před vybudováním silnice na Horní sedlo. V pozadí výletní restaurant Steyrer Franzl.

5

Stabilní katastr z roku 1843

Teprve při detailním porovnání staré katastrální mapy se současným stavem naplno vynikne, jak málo se v obci za 170 let změnilo. Pár chalup zmizelo, ve 30. letech bylo postaveno pár zděných vil, o čtyřicet let později několik chat. Ale charakter zástavby zůstal nezměněn..

6

Hostinec Steyrer Franzl na Černé Louži

7

Podstávkové domy u rybníka v Polesí

6

Společná fotka z oslav 330 let Polesí

Velikonoční jednání výboru OSČLP

IMG_4962

Na Velikonoční neděli proběhlo v Polesí v restauraci U Budulínka první letošní jednání výboru a dozorčí rady OSČLP.

 Zápis č. 1/2016

Přítomni:

za výbor: Bludský, Demnerová, Formáček,  Marešová, Neanderová (v zast.), Šmíd, Zázvorka
za dozorčí radu: Kaplický

Z důvodu nepřítomnosti v obci se omluvili: Horáčková, Kolářová, Krupa, Ostrovský, Zelenková

Rourový domek

Žitava-Labutí-kašna

Loňské sucho a několik po sobě následujících zim bez sněhu nastolily opět otázku stavu zdrojů pitné vody. Hovoří se o poklesu hladiny spodních vod, o vysychání krajiny. I na stránkách OSČLP se bavíme o nejisté budoucnosti našeho potoka, o vlivu těžby uhlí na spodní vody na Hrádecku. Nejde ale o žádnou novinku., vždyť voda byla pro vznik a udržení lidských sídel vždycky klíčová. A východní část Lužických a Žitavských hor, tvořená převážně pískovci, měla vždy vody pomálu.

Město Žitava, ležící přímo pod Žitavskými horami, sice vděčí za svůj vznik

Strhne povrchový důl Turów podzemní vodu v regionu?

turov_denik-605

Patrně neuniklo vaší pozornosti prohlášení starostů regionu Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska, které podpořil  ministr životního prostředí Richard Brabec a hejtman libereckého kraje Martin Půta. Jde o nám dobře známý problém – především o vodu. Plány na rozšíření a prohloubení povrchového dolu Turów, nacházejícího se na dohled od Hrádku nad Nisou, totiž hrozí dále narušit již tak nízkou hladinu spodní vody v okruhu 40 km² od dolu, který se nachází nedaleko Bogatynie v Polsku, tedy i zdrojů vody v našem okolí.

Zpráva Dozorčí rady ze zasedání s členy výboru OSČLP

announcement-from-the-qck-board-of-directors
Záznam z jednání rozšířeného výboru OS Černé Louže a Polesí ze dne 28. 1. 2016
A

Přítomni: Petr Zázvorka, Helena Zelenková, Magdalena Kolářová, Jitka Marešová, Václav Šmíd a Josef Kaplický

Kalvárie u Mařenic

kalvarie_n

Na začátku osmdesátých let sedmnáctého století, krátce po selském povstání, jehož nezamýšleným důsledkem bylo i založení obce Polesí, byla na kopci nad obcí Mařenice zbudována poustevna U svaté Anny a její okolí bylo vyzdobeno různými zbožnými obrázky. V pozdějších letech byl do skalky u poustevny vytesán Boží hrob a nad ním vztyčen velký kříž. Na jeho místě pak mařenický sedlák Christof Schier roku 1750 postavil

Potok znovu teče. Snad.

555317339fca89.072123825

Jak se zdá, nádrž v Polesí je opět plná, potok teče a zřejmě nikoliv jen kvůli těm několika dešťům a sněhovému poprašku z poslední doby. Podle informací od lidí, kteří mají možnost stav potoka sledovat denně, začala téct voda v potoce víceméně ze dne na den, i když se zrovna žádné deště nekonaly. Zřejmě se tedy naplnily dřívější zprávy o tom, že SčVaK  připravuje technické opatření, které umožní nechat odtékat z prameniště větší množství vody korytem potoka. Vodárna nad Polesím by měla být zásobována vodou z nového prameniště u Lvové a pramen u vodárny by tak výhledově mohl sloužit jen jako zdroj vody pro potok. Zatím ale není jasné, jde-li o stav trvalý a jaké množství vody zůstane k dispozici “pro potok”, ale situace vypadá alespoň o něco optimističtěji než na podzim, kdy byla už nádrž z poloviny vyschlá.

Cesty do Polesí

paris-to-peking-rally-2013-car-99-a-1950-bentley-mkv1-special-drives-through-the-sands

U příležitosti Martinských hus v rynoltické Nikole jsme s přítelem Štěpánem vzpomněli na dávnou dobu, kdy se v lesích nad Chrastavou konala Rallye Ještěd, spojená s vložkou do vrchu po úzké lesní cestě v okolí zřícenin Roimundu. Štěpán byl tehdy členem Škoda teamu a trénoval na úzké cestě závodním embéčkem, vyztuženým trubkovými rámy uvnitř, aby při přetočení nesplaskla kabina jako kabriolet. Vzal mne na projížďku a byla to jízda o strach – na té tréninkové cestě totiž, jak jsme viděli podle stop, již někdo druhý trénoval a vyhnout se protijedoucímu vozu nebylo možné, než na konci úvozu, kde byl prostor na otáčku. Štěpán mi tehdy vysvětlil, že mezi jezdci existuje úzus, počkat řádově čtvrt hodiny, kdyby náhodou někdo chtěl cestou projet. Ten kolega tam byl a náhodou skutečně počkal.

Veduty z žitavského městského muzea

120389162

Žitava bývala kdysi nejmocnějším městem ze svazku měst, založeného v roce 1346 a nazývaného Hornolužickým Šestiměstím. Jeho součástí byla ještě města Budyšín, Kamenz, Löbau, Görlitz a dnes polský Luban. Dnešní zpola vylidněná Žitava se potýká s celou řadou problémů, pramenících z její kdysi tak výhodné polohy až u samých hranic Čech a po válce i Polska. Co bylo dřív obchodní výhodou, je dnes nevýhodou zapomenuté periférie.

I přes tyto nesporné problémy má Žitava návštěvníkovi co nabídnout. Dnes se podíváme na sbírku starých vedut města, kterou spravuje bohatými historickými sbírkami oplývající žitavské městské muzeum – Städtische Museen Zittau. Přiblíží nám alespoň trochu dřívější podobu (byť často zidealizovanou) tohoto významného

Komentář Michala Hlaváče ke schůzce s lesním správcem

54ba35779dfd7

“Zúčastnil jsem se schůzky s panem Dudou a tudíž si dovolím k jeho článku uvést svou poznámku.
Předem děkuji panu Dudovi za ochotu se s námi setkat, vše vysvětlit a ještě sepsat tento článek. Stejně tak za jeho projev ochoty stýkat se s námi v otázkách obecních lesů dále (to je možné na terénních pochůzkách pořádaných pro zastupitele obce).

Z pohledu mé profese arboristy/stromolezce bylo odborné vysvětlení důvodů použití tohoto způsobu údržby mladých lesních porostů bez připomínek. Vše, co pan Duda uvedl k obhajobě použité metody kroužkování, mělo oporu v obecných znalostech o chování a vývoji dřevin, respektive dřevin rostoucích v zápoji – lesním společenství.

Kroužkování stromů pod Havranem

003771

Na základě žádosti odborného lesního hospodáře obce Rynoltice pana Dudy otiskujeme jeho vysvětlení k problematice zdánlivě “poškozených” stromů v okolí Havrana:

“Pozornost některých návštěvníků lesnatého vrchu v okolí vyhlídky Havran upoutaly stromy, jejichž kmeny jsou ve spodní části poraněny po celém obvodu motorovou pilou. Tento jev může na první pohled budit podezření na nekalou činnost zlomyslného vandala. I proto se někteří občané obrátili na místního revírníka LČR Petra Špůra a protože se jedná o obecní les následně i na obec.