Polesní mapy se nazývají rovněž mapami lesními, revírními, porostními či lesnickými, ale název polesní mi pro naše stránky přišel zdaleka nejpřiléhavější.. 
Tyto mapy, jak již uvedené názvy napovídají, sloužily účelům hospodaření v lesích, především těžbě dřeva.Lesnické mapy a ostatní lesnické evidence představují velmi obsáhlý a podrobný zdroj informací o vegetaci a zejména o její historii. Soustavná inventarizace lesních porostů u nás se datuje od roku 1948, i před tímto datem však v některých oblastech někteří “osvícení” majitelé lesa nechávali zhotovit podrobné lesnické mapy, nejstarší dobře použitelné mapové podklady

V jednom z předchozích vyprávění jsem se zamýšlel nad tím, kde lze hledat místo, na kterém Sebastian Finke postavil první dům v Polesí. Vycházel jsem při tom především z popisů pozemků prvních osadníků, tak, jak se nám zachovaly v původních kupních smlouvách z roku 1683. Tyto popisy a rovněž tak fakt, že i v polovině devatenáctého století se jako majitel domu č.1 uvádíčlověk jménem Taubman, mě vedly k domněnce, že první domy se nacházely v jihozápadní části obce přímo na jejím začátku podél cesty z Rynoltic. Jen místo, kde se nacházel dům Sebastiana Finkeho, jsem pouze

Po vyřešení několika technických i právních problémů se v našem seriálovém putování po starých mapách konečně můžeme vrátit do roku 1843, kdy pro katastrální území Rynoltice vznikl tzv. stabilní katastr. Jedná se o katastrální mapu v měřítku 1:2880, která do nejmenších detailů zachycuje jednotlivé pozemky, budovy, ale i pěstované plodiny, typy lesa a desítky dalších různých objektů. Zaznamenává rovněž pomístní jména a například i probíhající úpravy jednotlivých staveb či stavby teprve plánované. Barevně odlišený je i materiál, ze kterého jsou budovy postaveny, růžovou barvou kamenné respektive cihlové a žlutou dřevěné. Za povšimnutí stojí, že nehledě na  rozdíl 170 let a několikerou změnu státního zřízení zůstaly pozemky i jejich čísla do značné míry v nezměněném stavu.

Stabilní katastr

Stabilní katastr je ucelené, na svoji dobu maximálně objektivní a přesné dílo o kvantitativním i kvalitativním

Krátce před Vánoci nám napsal pan Josef Machatý, který bydlel v Polesí č.27 v letech 1946-57 a zůstal příznivcem Polesí po celý svůj život. Jeho fotky z padesátých let jste si již mohli prohlédnout v Archívu, nově k nim přibylo několik dalších z vojenské přehlídky v Jablonném a rovněž několik záběrů z loutkového divadla.

Podle pana Machatého se toto loutkové divadlo hrávalo v Polesí pravidelně a to v restauraci Zátiší. Loutky pro divadlo prý vyřezal pan Červ a na činnosti divadla se aktivně podílel i otec pana Machatého. Když se posléze z Polesí odstěhovali, loutkové divadlo prý bylo prodáno a skončilo neznámo kde… Pokud byste

Raději budu hned na úvod případného čtenáře varovat, že tento článek se hemží jmény dávno mrtvých osadníků, vyžívá se v detailních popisech ze starých dokumentů a vůbec je zřejmě snesitelný jen pro skutečného náruživého zájemce o všechny aspekty historie naší malé, nepříliš významné, ale krásné obce. Patříte-li ale mezi ně, pusťte se s odvahou do čtení..

Nad stránkami starých gruntovních knih jsem si opakovaně kladl otázku, jakým způsobem zjistit, kde přesně se nacházely pozemky a domy prvních osadníků Polesí. Člověk má automaticky tendenci umísťovat je poblíž koupaliště, tedy do současného středu obce, ale bylo tomu tehdy skutečně tak? Vymezení pozemků z původních kupních smluv