Category Archives: Z historie

Polesí na starých mapách – ortomapy

V putování po starých mapách jsme se od prvních schematických map ze začátku 18.století přenesli až do století dvacátého, které kromě tradičních zeměměřičských postupů přineslo i zcela nové a převratné způsoby mapování. Jako ve většině předchozích případů si nové, přesnější mapování vynutila vojensko-politická situace. Mladá Československá republika byla od samotného svého vzniku zatížena řadou obtížně řešitelných problémů, z nichž soužití s mnohamiliónovou německou menšinou se ukázalo jako osudové. Po nástupu národního socialismu v sousedním Německu bylo jasné, odkud hrozí bezprostřední vojenské nebezpečí, a tomu byla plně podřízena i vojenská doktrína Československa. Pro armádní potřeby bylo v letech 1936-38 provedeno letecké mapování, ze kterého

Zlatý věk pohlednic

Dnes už je maily, esemesky a sociální sítě vytěsnily až na samý okraj zájmu, ale ještě tak před deseti patnácti lety bylo úplně samozřejmé poslat pohlednici z každé dovolené či před různými svátky. To ale ještě není nic proti tomu, jaký rozmach zažívaly pohlednice na přelomu 19. a 20.století ! Ne nadarmo se o letech 1896-1905 mluví jako o Zlatém věku pohlednic.

Před rokem 1896 by bylo než o pohlednicích příhodnější  mluvit o korespondenčních lístcích, ovšem občas vybavených  nepříliš kvalitním obrázkem. S rozvojem tiskařských metod ale výroba pohlednic přímo explodovala a právě roku 1896 prošlo poštami celého světa téměř dvě a půl miliardy pohlednic ! Tiskaři se začali předhánět v nápadech a vznikaly tak pohlednice pohyblivé, vysouvací, s okénky,

Proměněná země – František R. Kraus

Před časem jsem se na stránkách obce Mařenice dočetl o knize Proměněná země, zachycující okolí Mařenic v období těsně před druhou světovou válkou, v jejím průběhu a přibližně i rok po válce. Od knihy jsem si původně příliš nesliboval, vyšla v padesátých letech, takže se dala předpokládat obvyklá klišé o věrolomných českých Němcích, o zradě Západu, o hrdinném komunistickém odboji a podobně, ale vzhledem k tomu, že se oblast Lužických hor nezapsala do literatury zrovna často, nechtěl jsem jí opomenout. Už po několika prvních stránkách se ale ukázalo, že jde o knihu z mnoha hledisek překvapivou a to nejen vzhledem k době jejího vzniku. Proto bych se s Vámi rád podělil o pár postřehů a dojmů, kterým se její čtenář rozhodně neubrání.

S každou další stránkou, kterou čtenář přečte, si nemůže nepovšimnout zvláštnosti, že děj se

Nejstarší zmínky o Černé Louži

O založení Polesí existuje celá řada historických dokladů, znám je dokonce i den, kdy byly prvními osadníky zakoupeny čtyři pozemky pro výstavbu domů. To původ osady Černá Louže zůstává daleko nejasnější, což je dáno i tím, že vznikla nejméně o sto let dříve než Polesí. Stejně jako u naprosté většiny vesnic v České republice se záznam o jejím založení nedochoval a tak nezbývá, než odvozovat její stáří od prvních zmínek, tak jak se mihly v různých starých písemnostech.

Překvapení z archívu

Chce-li se zájemce dozvědět něco o předválečné historii Polesí a Černé Louže, nezbývá mu vzhledem k přerušené kontinuitě osídlení než sáhnout po skromných materiálech, které se z té doby dochovaly v různých archívech či soukromých rukou. Vzhledem k malému významu obou obcí se ve starých knihách, průvodcích či vlastivědách o nich příliš informací nedočteme, opakují se v zásadě stále ty samé, tak jak je jednotlivé publikace od sebe přejímaly.

Detailnějším zdrojem informací jsou různé dokumenty, vzniklé z činnosti obecního úřadu (z doby, kdy

Na plovárně…

V jednom z předchozích příspěvků vzpomínal Petr Zázvorka na poválečný osud koupaliště. Na to, jak ve třicátých letech postavené šatny, pokladna i dětská skluzavka i přes snahu některých nově příchozích osídlenců a chalupářů postupně podlehly času i nezájmu tehdejšího vedení obce. Jaká ale byla starší historie plovárny, koupaliště či chcete-li rybníka?

Kdy přesně byl zbudován první rybník v Polesí na tehdejších pozemcích velkostatku Lemberk, mi není známo. Na mapě 1.vojenského mapování z doby kolem roku 1780 ho již ale nalezneme (viz úvodní obrázek). A ne jen ten jeden na současném místě! O kousek výš proti proudu, v místě hostince U pramene (Zur Quelle – dnes U Budulínka), vidíme rybník ještě jeden, jen o málo menší. Ostatně jeho skromný zbytek

Vzpomínky na koupaliště

Pro rychle se rozvíjející letovisko mělo v třicátých letech minulého století koupaliště rozhodující význam. Tomu odpovídala jak hojná návštěvnost, tak i nezbytná infrastruktura, která přečkala i válku a odsun obyvatelstva a sloužila ještě řadu let poté. A jaký byl poválečný osud koupaliště?

Detail z dobové pohlednice ukazuje šatny z boku, kde byly dva suché záchody (ty, vzhledem k tomu že je nikdo nevyvážel a měly dveře, byly znehodnoceny nejdřív). 

Bunkry v Polesí X

Kasárna v Polesí

Poměrně velká vzdálenost kasáren dosavadních posádkových útvarů znemožňovala rychlé obsazení pevnostních objektů v době ohrožení hranic.

 

Dne 8. července 1938 vzniklo posádkové velitelství Lemberk, poměrně rychle se zde podařilo nalézt společné cvičiště pro posádky Markvartice a Rynoltice. Pro osádky lehkého opevnění se rozhodlo velitelství ŘOP vybudovat  nové ubikace na vhodných místech, nedaleko bunkrů. Mezi Srbskou Kamenicí

Bunkry v Polesí XI

Výstavba překážek

Trasy lehkého opevnění měly být voleny tak, aby se co nejvíce využilo přírodních překážek. Tam, kde přirozené překážky nebyly, budovaly se překážky umělé, a to: lehké překážky (protipěchotní) a těžké překážky (protitankové), kombinované s překážkami lehkými.

Standardní překážky proti pěchotě, tzv. lehké překážky, představovalo několik řad železných překážkových kolíků – tyčí o průměru 20 mm s jedním až třemi oky, které se již tehdy nazývaly „prasečí ocásky“. Tyto kolíky byly upevněny v samostatných betonových kvádrech o rozměrech 20x20x40cm

O zvonu na Černé Louži

V druhém příspěvku o historii zvonů v Polesí a Černé Louži jsme zmínil, že o původu zvonu, který byl roku 1921 opětovně instalován do kapličky na Černé Louži, mi nejsou známy žádné podrobnosti. Mezitím se mi ale dostal do rukou zápis Karla Pietsche, obecního kronikáře, který přináší o zvonu mnohé detaily.

Dne 18.září 1921 se na Černé Louži odehrála slavnost, při které byl rynoltickým farářem Franzem Knoblochem slavnostně vysvěcen nový zvon pro místní kapličku. Zvon byl vyroben v chomutovském zvonařství Richarda Herolda jako v pořadí sedmitisící dvoustý od založení firmy v roce 1790. Zvon vážil 35 kg a byl opatřen nápisem “Maria-Anna, Schwarzpfütz 11.9.1921” (nápis na původním zvonu, zrekvírovaném za 1.světové války, zněl “Anna-Marie”).