Rubriky
Přihlášení
Menu
Varuj se hazardu….
Dnes již klasické ponaučení, které v letech před první světovou válkou český velikán Jára Cimrman namaloval na stěnu Padevětova hostince v Liptákově, “Varuj se hazardu, vzpomeň si na Jardu!”, jako by znovu ožilo při čtení příběhu, který přinesl ve svém blogu známý liberecký spisovatel a milovník sudetské historie Egon Wiener. Příběh z konce 19.století se odehrál v našem kraji a ukazuje, že za těch sto čtyřicet let se v mentalitě lidí zas tak moc nezměnilo…
Při hlavní silnici Liberec-Děčín mezi Židovicemi a Lvovou stojí Motorest Lvová, restaurace s dlouholetou
Zázraky přírody před chalupou a lednové jarní úvahy
V úterý jsem seděl v Polesí před chalupou, obědval bagetu s čajem a pozoroval souseda, jak pobíhá s lukem po pažitu jen tak naboso, v trenkách a triku. Na alpince zářily rozkvetlé čemeřice, sedmikrásky, rozkvetlé již potřetí, lákaly mouchu, která se probrala z letargie a poletovala od květiny k teploměru, na kterém bylo neuvěřitelných 22ºC. V lednu, den po Třech králích. I když to bylo v místě krytém, které si chválím, protože se tam daří révě, ze všech stran kromě té jižní chráněném, navíc na hnědém dřevě okenice, kam jsem teploměr před chvílí pověsil. Pro mne to byl osobní rekord v měření teploty v této době, zase něco, co vyrovnají snad jen záplavy na návsi a v okolí potoka, které jsme před časem zažili. Opět jeden ze zázraků přírody, které jakoby vyprovokovaly debatu se sousedem
Co se v Polesí a jeho okolí pívávalo
Zbývá pár dní do Vánoc a Nového roku, a tak snad neuškodí zavzpomínat, čím si naši předkové připíjeli o svátečních i všedních dnech. A že jsme v Čechách, logická volba padá nejdřív na pivo.
Život na vesnici (i v městečkách), respektive jeho mimopracovní část, se dříve odehrával mezi třemi póly: kostelem, školou a hospodou. Kostely mezitím zpustly, udržet na venkově školu je čím dál tím obtížnější, a tak zbyly jen ty hospody. Ale ani těch už není zdaleka tolik! Zmizely prakticky všechny horské boudy, oblíbené to cíle starých turistů. Rozdíl je dobře patrný,
Rynoltice mají nejen nejhezčí nádraží v Čechách a na Moravě
Vím, že možná není dost místních fandů, kteří by se s tím výrokem ztotožnili, ale je to černé na bílém. Rynoltické nádražíčko, bylo vyhlášené jako naše nejkrásnější železniční nádraží.
Je to jen konstatování skutečnosti, kterou dávno známe a je to tak i s ostatními pamětihodnostmi v okolí, ať již jde o přírodu nebo o dosud nezkaženou architekturu, které si nedokážeme vážit. Ostatně jsem si jistý, že nádraží zůstalo uchováno ve své jednoduché kráse jen proto, že někdo neměl dost investic, aby stavbičku „vylepšil“ podle zrovna frčící módy.
Bunkry v okolí Polesí XIV
Rok 1938 přinesl na řadě míst střety jednotek SOS s Freikorpsem, tajnou teroristickou organizací, vytvořenou v Sudetech za podpory branných sil z Německa. Jeden z nich se odehrál i v horách nad Polesím…
Střet u Tobiášovy borovice
Oddělení FS v Rynolticích obdrželo heslo „Do zbraně“ telefonicky již krátce po půlnoci na 21. května 1938.
Oddělení poskytlo základní kádr pro sestavení družstva SOS č. 100, které se skládalo z 8 příslušníků
Selská rebelie 1680 na Lembersku – II.
V úvodní části povídání o selské rebelii v Severních Čechách roku 1680 jsem se zabýval převážně tím, jaké byly jeho výchozí předpoklady, jak bylo zpětně v různých dobách hodnoceno a jak dle obecných (a často romantických) představ souviselo se založením Polesí. Ale podívejme se nyní blíže na skutečnou situaci tak, jak vypadala na samotném lemberském panství v době předcházející selskému povstání.
Panství Lemberk, s centrem na stejně se nazývajícím zámku, představovalo nevelké území zhruba od Liberce až po hraniční hory. V 17.století se skládalo pouze ze dvanácti vsí a nezahrnovalo žádné město či alespoň městečko. Podhorské klima a neúrodná půda
Černá Louže na starých fotografiích
Stále znovu mě dokáže překvapit, když se objeví další starý pohled, zobrazující známá místa tak, jak je dosud neznáme. Několik pohledů z konce 19.století a u první poloviny století dvacátého nám ukazuje Černou Louži jako rušnou zahradní restauraci, představující oblíbené výletní místo pro návštěvníky z Liberce, Žitavy i menších měst okolních.
Na jednom z nejstarších pohledů, litografii z konce devatenáctého století, vytištěné v Žitavě, spatříme korzující páry ve svátečním oblečení, pány v oblecích, s kloboukem a hůlkou, dámy v dlouhých šatech a rovněž v kloboučcích.
Změny na OÚ Rynoltice
Vývoj na rynoltickém obecním úřadě nabral v posledních týdnech rychlý spád. A protože se pochopitelně významně dotýká i Polesí a Černé Louže, snažíme se tento vývoj sledovat a dle možností se v něm i zorientovat.
Na poslední zářijový den bylo svoláno veřejné jednání zastupitelstva Rynoltic, kde se jako obvykle kromě řešení řady věcných bodů probírala i neutěšená situace rynoltické samosprávy. V průběhu jednání došlo k překvapivému zvratu, když dosavadní starostka paní Eva Guttmannová oznámila, že se rozhodla rezignovat na svou funkci. Paní starostka byla řadou lidí v obci i zastupitelstvu dlouhodobě kritizována za nekompetentnost či nečinnost a údajně bylo
Selská rebelie 1680 aneb “Běda, vládne nám Breda!”
O tom, že na prvopočátku založení obce Polesí stály události spojené se selským povstáním roku 1680, vládne obecné povědomí. Ohledně průběhu tohoto povstání na lemberském panství však panuje celá řada mýtů, které se v různých formách objevují od starých německých vlastivěd z předminulého století přes historický román Václava Kaplického až po soudobé turistické publikace a webové stránky. V dřívějším článku o založení Polesí jsem vyjádřil názor, že tradovaný dar pozemku rynoltickému kantorovi Sebastianu Finkemu za jeho věrnost vrchnosti při selském povstání byl ve skutečnosti spíš promyšlený kolonizační počin lemberské vrchnosti. Ostatně ani o žádný dar nešlo, byť cena pozemku se