Rubriky
Přihlášení
Menu
Po dokončení obou linií lehkého opevnění měly přehradit cestu mezi Petrovicemi a Jablonným dva objekty těžkého opevnění – kanónové objekty typu K, které měly vyztužit obranu při předpokládaném útoku tanků.
Plánovaný objekt měl být odolný proti střelám do ráže 155 mm a měl sloužit k úkrytu polních protitankových
V putování po starých mapách jsme se od prvních schematických map ze začátku 18.století přenesli až do století dvacátého, které kromě tradičních zeměměřičských postupů přineslo i zcela nové a převratné způsoby mapování. Jako ve většině předchozích případů si nové, přesnější mapování vynutila vojensko-politická situace. Mladá Československá republika byla od samotného svého vzniku zatížena řadou obtížně řešitelných problémů, z nichž soužití s mnohamiliónovou německou menšinou se ukázalo jako osudové. Po nástupu národního socialismu v sousedním Německu bylo jasné, odkud hrozí bezprostřední vojenské nebezpečí, a tomu byla plně podřízena i vojenská doktrína Československa. Pro armádní potřeby bylo v letech 1936-38 provedeno letecké mapování, ze kterého
Vážení přátelé Černé Louže a Polesí, chtěl bych Vám poděkovat za pozornost a přízeň, kterou těmto stránkám věnujete, a popřál Vám jejich prostřednictvím klidné prožití nadcházejících vánočních svátků a do celého příštího roku hlavně pevné zdraví a pořádný kousek toho obyčejného lidského štěstí!
Aleš Krupa
Tak po dvou letech tu zase máme situaci, kdy se chata Klubu českých turistů v Polesí ocitla bez nájemce a je tudíž uzavřená. Důvodem prý je, že se vlastník s nájemcem neshodli na investicích, které by bylo třeba provést, aby se dal objekt provozovat celoročně.
Nevím, detaily neznám, ale přijde mi to líto. Kluci z Chaty Polesí i za ten celkem krátký čas, co chatu provozovali, ukázali, že jim záleží nejen na vlastním podnikání, ale ochotně se zapojili i do různých dobrovolných akcí. Ať už jde třeba o účast na brigádách či ostražitost vůči aktivitám, které obtěžovaly či ohrožovaly prostředí v obci. Dvůr Chaty Polesí nám také posloužil jako vhodný prostor pro
Dnes už je maily, esemesky a sociální sítě vytěsnily až na samý okraj zájmu, ale ještě tak před deseti patnácti lety bylo úplně samozřejmé poslat pohlednici z každé dovolené či před různými svátky. To ale ještě není nic proti tomu, jaký rozmach zažívaly pohlednice na přelomu 19. a 20.století ! Ne nadarmo se o letech 1896-1905 mluví jako o Zlatém věku pohlednic.
Před rokem 1896 by bylo než o pohlednicích příhodnější mluvit o korespondenčních lístcích, ovšem občas vybavených nepříliš kvalitním obrázkem. S rozvojem tiskařských metod ale výroba pohlednic přímo explodovala a právě roku 1896 prošlo poštami celého světa téměř dvě a půl miliardy pohlednic ! Tiskaři se začali předhánět v nápadech a vznikaly tak pohlednice pohyblivé, vysouvací, s okénky,
Definice pojmu krajina není jednoznačná, ale obecně panuje shoda, že jde o propojení přírody s lidskou činností. Člověk svou činností přetváří a ovlivňuje přírodu a dává tak vzniknout krajině. Jako krásnou pak obvykle vnímáme takovou krajinu, kde člověk své působení dokázal realizovat v harmonickém souladu s přírodními podmínkami, využil jejích předností a mnohotvárnosti a dal tak vzniknout krajině pestré. Krajině, kde se lidská sídla střídají se zemědělsky využívanou krajinou, lesy jsou obklopeny loukami a poli a protknuty sítí cest a vodních toků.
Lidskou činností v přírodě nerozumíme jen její hospodářské využití, ale i různé snahy krajinu uměle dotvářet, esteticky jí formovat, ať už prostřednictvím rozsáhlých kompozicí, tak i formou umísťování drobných staveb na krajinářsky významná místa.
Před časem jsem se na stránkách obce Mařenice dočetl o knize Proměněná země, zachycující okolí Mařenic v období těsně před druhou světovou válkou, v jejím průběhu a přibližně i rok po válce. Od knihy jsem si původně příliš nesliboval, vyšla v padesátých letech, takže se dala předpokládat obvyklá klišé o věrolomných českých Němcích, o zradě Západu, o hrdinném komunistickém odboji a podobně, ale vzhledem k tomu, že se oblast Lužických hor nezapsala do literatury zrovna často, nechtěl jsem jí opomenout. Už po několika prvních stránkách se ale ukázalo, že jde o knihu z mnoha hledisek překvapivou a to nejen vzhledem k době jejího vzniku. Proto bych se s Vámi rád podělil o pár postřehů a dojmů, kterým se její čtenář rozhodně neubrání.
S každou další stránkou, kterou čtenář přečte, si nemůže nepovšimnout zvláštnosti, že děj se
O založení Polesí existuje celá řada historických dokladů, znám je dokonce i den, kdy byly prvními osadníky zakoupeny čtyři pozemky pro výstavbu domů. To původ osady Černá Louže zůstává daleko nejasnější, což je dáno i tím, že vznikla nejméně o sto let dříve než Polesí. Stejně jako u naprosté většiny vesnic v České republice se záznam o jejím založení nedochoval a tak nezbývá, než odvozovat její stáří od prvních zmínek, tak jak se mihly v různých starých písemnostech.
Chce-li se zájemce dozvědět něco o předválečné historii Polesí a Černé Louže, nezbývá mu vzhledem k přerušené kontinuitě osídlení než sáhnout po skromných materiálech, které se z té doby dochovaly v různých archívech či soukromých rukou. Vzhledem k malému významu obou obcí se ve starých knihách, průvodcích či vlastivědách o nich příliš informací nedočteme, opakují se v zásadě stále ty samé, tak jak je jednotlivé publikace od sebe přejímaly.
Detailnějším zdrojem informací jsou různé dokumenty, vzniklé z činnosti obecního úřadu (z doby, kdy
V jednom z předchozích příspěvků vzpomínal Petr Zázvorka na poválečný osud koupaliště. Na to, jak ve třicátých letech postavené šatny, pokladna i dětská skluzavka i přes snahu některých nově příchozích osídlenců a chalupářů postupně podlehly času i nezájmu tehdejšího vedení obce. Jaká ale byla starší historie plovárny, koupaliště či chcete-li rybníka?
Kdy přesně byl zbudován první rybník v Polesí na tehdejších pozemcích velkostatku Lemberk, mi není známo. Na mapě 1.vojenského mapování z doby kolem roku 1780 ho již ale nalezneme (viz úvodní obrázek). A ne jen ten jeden na současném místě! O kousek výš proti proudu, v místě hostince U pramene (Zur Quelle – dnes U Budulínka), vidíme rybník ještě jeden, jen o málo menší. Ostatně jeho skromný zbytek