Rubriky
Přihlášení
Menu
Byl to ten slavný den….
Elektřina je dnes pro nás takovou samozřejmostí, že si už ani nedokážeme představit, co její zavedení pro život našich předků znamenalo. Ale známá písnička pánů Svěráka a Uhlíře příliš nepřehání, opravdu to byla v životě obce událost, srovnatelná jen s málo čím.
Seriózní odhady dnes předpokládají, že při nějakém vážném výpadku elektrického proudu bychom byli schopni vydržet tak tři dny. Ani ne tak z fyzické nezpůsobilosti přečkat víc, ale lidé by zakusili vážné problémy psychické, na které nejsou vůbec připraveni.
Jen těžko se nám tedy představuje doba, kdy se lidé bez elektřiny museli obejít prostě proto, že žádná neexistovala. A v Polesí, tehdy již vyhledávaném letovisku s několika restauracemi, tato situace trvala až do konce dvacátých let dvacátého století! Zatímco leckteré město
O lezení po skalách
Je to už rok, co Lukáš Bludský publikoval dva příspěvky, ve kterých představil skály v okolí Polesí a lidi, jejichž koníčkem se stalo jejich zdolávání.
Mezitím jsme navázali kontakt s Petrem Ferdyšem Poldou, grafikem, nakladatelem, hudebníkem a horolezcem, který nám dovolil používat své kresby, na kterých realisticky zachytil krajinu, lidi a památky našeho kraje. Kromě toho nám ale poskytl obsáhlý článek z Ročenky Jizersko-ještědského horského spolku z roku 2002, kterou rovněž vydává. Článek obsahuje rozsáhlý text Marka Řeháčka o historii horolezectví v Pískovcových horách, tedy oblasti severním a severovýchodním směrem od Polesí.
Poláci v Polesí
V posledních dubnových a prvních květnových dnech se objevuje každé ráno na hladině nádrže v Polesí malé hejno nezvyklých, velice bázlivých černobílých kachen, čítající až osm jedinců. Podle Atlasu ptáků (Jan Dungel, Karel Hudec, Academia, 2006) jde o takzvané potápivé kachny, kam patří kromě poláků také zrzohlávky.
Cituji: potápivé kachny mají větší hlavu, kratší tělo, záď těla přechází do vody, jsou většinou menší než naše známá kachna divoká (53-59 cm). Často se potápí s charakteristickým nadskočením a dlouho plavou pod vodou… Hejno, které se zdržuje v Polesí, je druhu (Aythya marila) a podle atlasu zřídka protahuje a zimuje většinou na mořském pobřeží, hnízdí převážně v tundře. Podivné počasí
Kamenné varhany na Dolním Sedle
Panskou skálu u Kamenického Šenova zná každý. Její větší bratr, Zlatý vrch, ač nepříliš vzdálený, je již znám méně. Vede na něj ale naučná stezka Okolím Studence a tak sem turisté přece jenom občas zavítají. V obou případech jde o částečně odtěžený lom na čedičové sloupky, které právě díky odkrytí svrchních vrstev zůstaly pěkně viditelné. Ale tyto dvě lokality, ačkoliv nejznámější, nejsou v Čechách zdaleka jedinými, kde se vyskytuje ten zvláštní geologický jev zvaný sloupcová odlučnost.
Stejný původ má i čedičový lom, nacházející se na půl cesty mezi Horním a Dolním Sedlem.
Technika nahradila lidské síly
V sobotu 4.května jsme se již od časných ranních hodin začali scházet v Polesí u rybníka. Ale oč smělejší plány na jarní brigádu jsme měli, o to slabší byla letos účast! Nakonec se nás sešlo jen něco přes deset a už se zdálo, že na hlavní předmět našeho zájmu, obnovu hřiště, budeme muset rezignovat.
Naštěstí dřevěné sedáky laviček už v průběhu týdne přidělali Vašek Šmíd a Petr Zázvorka, čímž nám ubyl podstatný kus práce, kterou jsme měli na ten den naplánovanou. Pustili jsme se tedy do nátěru kovových částí laviček, do odstranění náletů v prostoru základů bývalé klubovny a v okolí informačních tabulí. Jindřich Bludský zatím vyměřil plochu hřiště i s výběhy a my se ze všech sil dali
Květnové jednání výboru OSČLP
V pátek 3.května, v předvečer jarní brigády, se sešli členové výboru OSČLP, aby projednali plán činnosti na letošní sezónu a schválili několik bodů a změn. Řeč přišla i na zhodnocení předešlých akcí a záměrů a zamysleli jsme se i nad budoucím směřováním občanského sdružení. Zkrátka, bylo co řešit a o čem mluvit, takže jsme se nakonec rozcházeli pozdě v noci za hluboké tmy….
Brigáda již v sobotu 4.května !
Vypadá to, že jaro už konečně dorazilo i do Polesí a že sníh se snad už letos nevrátí. Chtěli bychom Vás proto pozvat na tradiční jarní brigádu, letos naplánovanou na sobotu 4.května. Cílem je upravit po zimě okolí rybníka a zas o kousek pokročit v uvedení tohoto místa ve středu obce do stavu, za který bychom se nemuseli stydět.. Abychom toho stihli co nejvíce, sejdeme se u rybníka už v 8 hodin.
K výročí Polesí – rok 1683 a císařská nařízení
Rok 1683 byl pro Evropu svým způsobem rozhodující, chybělo málo a možná, že místo kostela svaté Barbory v Rynolticích mohla stát mešita. Síla Osmanské říše se tehdy zdála neporazitelná, vojska vedená Kara Mustafa Pašou a Tatarem Chánem (který vedl turecké spojence z Krymského chanátu) oblehla v počtu 138 tisíc mužů již podruhé Vídeň a její pád by měl pro Evropu patrně podobné důsledky, jako pád Cařihradu.
Akvarel z roku 1926
Atmosféra malebného podhorského letoviska z prvních desetiletí 20.století se nám zachovala nejen prostřednictvím historických fotografií. Je více než pravděpodobné, že rázovité podstávkové chalupy rozložené v údolí obklopeném ze všech stran lesy se staly nejednou námětem řady amatérských (a možná i profesionálních) malířů z řad návštěvníků obce. Většinu takových obrázků a maleb už dávno odvál čas, ale občas se ještě nečekaně něco ze zapomnění vynoří…
Akvarel, zobrazující původní dřevěnou zvonici v Polesí, namaloval prý známý umělec Carl Maret. Alespoň tak byl představen na portálu Ebay, kde se akvarel objevil. Ale jelikož se mi nikde na internetu nepodařilo o Carlu Maretovi nic dalšího nalézt, asi to s jeho
Velikonoce v Polesí – pod sněhovou peřinou
Pamětníci si samozřejmě vzpomenou, že bývaly i Velikonoce kdy sněžilo, dokonce sněhuláky jsme stavěli, ale byl to návrat zimy většinou nečekaný, do rozkvetlých narcisů a kočiček. Ta letošní zima, jako by nás opravdu vyváděla aprílem a přísloví, že duben ještě tam, (tedy za kamny) budem, platí bez naděje na brzký příchod jara.
Tím více je třeba ocenit, že první letošní setkání OSČLP v penzionu Polesí proběhlo v sobotu 30. března ke spokojenosti přítomných cca dvaceti zúčastněných, kteří překonali noční sedmistupňový mráz a chumelenici a dorazili do tepla šenku.