Rubriky
Přihlášení
Menu
Polesí na starých mapách 8 – Matouschkova mapa z roku 1927
Mají-li lidé své oblíbené knihy, může to samé platit i pro mapy? Pokud ano, tou mou by se určitě stala Mapa Ještědských a Jizerských hor (Spezial-Karte vom Jeschken- u. Isergebirge) Josefa Matouschka z roku 1927.
Svým precizním provedením, zaznamenanými detaily a hlavně nepřeberným množstvím podrobností je totiž nejen podle mě tím nejlepším, co z hlediska kartografického pro oblast Jizerských hor a jejich širšího okolí až doposud vzniklo.
Hlohy u koupaliště – finále
Hlohy u koupaliště jsou na svém místě. Dovolte, abych poděkoval všem, kteří stačili rychle zareagovat na skutečnost, že Jirka Ostrovský dovezl v pátek večer ze stokilometrové vzdálenosti pick-upem všech deset hlohů s baly do Polesí a bylo nutné je v sobotu zasadit. Přesto, že řadě přátel narušila narychlo svolaná brigáda program, sešli jsme se v množství dostatečném, je dobře, že kromě těch starších, dorazila mladší generace, včetně těch nejmenších….
K hlohům, převyšujícím výšku dva metry, byl přisypán zahradní substrát a hnojivo, ke kořenům
Svatba v Polesí
Svatební průvod téměř čtyřiceti osobních automobilů v sobotu 4. srpna 2012 zaplnil všechna parkovací místa na návsi i v jejím bezprostředním okolí. Malebný kostelík v Kryštofově údolí byl plný svatebních hostů, které uvítala matka ženicha Karla Martínková, již dole na parkovišti milým úsměvem, tradičními svatebními koláčky a později i výtečnými minibuchtičkami.
V kostele proběhl důstojný církevní obřad, umocněný krásným prostředím malovaného interiéru i sympatiemi, které vzbuzovali nevěsta a ženich u všech přítomných.
Bunkry v Polesí VII.
Výstavba opevnění v úseku L
Lužickými horami procházely stavební úseky M2 Rousínov, M1 Mařenice, L3 Heřmanice, L2 Petrovice a L1 Jitrava. O stavbu úseků se vybrané a oslovené firmy ucházely v rámci výběrového řízení a samotné práce se rozběhly v létě 1937.
Jako první byl zadán úsek L1 Jitrava firmě Karla Jarolímka z Dvora Králové nad Labem. Ostatní úseky byly zadány v srpnu. Úseky L2 a L3 stavěla pražská akciová společnost Silsta, která obdržela zadání 23. srpna 1937.
Kuchařka Anny Kreibichové z Žibřidic
Staré knihy receptů připomínají staré pohádky, redukují totiž svá sdělení jen na to podstatné a podávají informace stejně jednoduchou řečí. Přesto dokážou staré kuchařky přinést mnohá svědectví o době svého vzniku.
Na jejich stránkách se setkáme se starými mírami, které už z našeho povědomí vymizely, vždyť kdo dnes ještě ví, kolik vážil jeden lot? Také dřívější názvy kuchyňského náčiní už z našich kuchyní moc neuslyšíte, a to kastróly a rendlíky jsou ještě z těch, kterým alespoň rozumíme. A jedná-li se navíc o starou kuchařku, psanou německy a používající řadu výrazů z krajového nářečí…
Co žije v bývalém koupališti a v jeho nejbližším okolí
Voda v nádrži v centru Polesí, díky podzimnímu vyčištění a poměrně příznivému počasí, se přes občasné výtoky barevných skvrn na povrchu, které opouštějí přítokovou rouru potoka, udržuje v poměrně slušné kvalitě. Kromě koupání tak poskytuje voda životní prostředí velkému počtu obojživelníků, v našich podmínkách chráněných, takže naše činnost, kterou je mimo jiné snaha o uchování čisté vody v nádrži, zde má silnou zákonnou podporu a každému, kdo vypouští do přítoku nečištěnou odpadní vodu, ať již s ftaláty z pracích prostředků, nebo odpadní vodu septiků, hrozí
Rynoltický pomník padlým v 1.světové válce
Dnes, kdy nás už od událostí první světové války dělí bezmála sto let, si jen stěží uvědomíme, jakým zásahem do života obyvatel našich zemí tato válka byla. Zatímco ta druhá světová jakoby stále zůstávala v našich myslích, vznikají o ní desítky a stovky knih, dokumentární i hrané filmy, o různé její aspekty se zajímají četné spolky, existuje několik desítek muzeí s touto tématikou. Nemluvě o jejích důsledcích, o holocaustu, odsunu, změnách hranic. Zkrátka téma 2.světové války stále je a ještě dlouho zůstane živé.
Na rozdíl od ní se ta první běžně řadí až kamsi hluboko do historie. Snad je to i tím, že její důsledky byly převrstveny a smazány průběhem války následující, po které již existovalo (naštěstí) jen dlouhé období války studené, vystřídané obdobím relativní stability, trvající až po dnes.
Rynoltice slavily 660 let obce
V sobotu 23.června proběhly v Rynolticích oslavy 660 let obce, v jejichž rámci byly rovněž oficiálně odhaleny nový obecní znak a vlajkou. Po slavnostním zahájení heraldik pan Kasík představil znak, který obsahuje “v červeném štítě na třech stříbrných vrších kráčejícího stříbrného lva se zlatou zbrojí a jazykem a s kosmým gotickým černo-zlatě polceným štítkem na rameni. Ve vrších pak brusinkový keř se dvěma odkloněnými větévkami, každá o pěti listech, uprostřed pět plodů.”
Polesí na starých mapách (a průvodcích..) 7 Meinholdův průvodce z roku 1912
S přelomem devatenáctého a dvacátého století přišla do severního pohraničí jiná doba. Zatímco do té doby byli obyvatelé podhorských vesnic odkázáni na hospodaření na chudých a neúrodných polích, na práci v lese, na docházení do často vzdálených továren či stále ještě na podomní tkalcovství, objevil se nyní nový, vítaný zdroj dodatečných příjmů. Do sudetských hor naplno vtrhl turistický ruch…
O tom, co vlastně turismus znamenal pro obyvatele kraje i jeho návštěvníky, si povíme jindy, ale vzrůstající počet návštěvníků si vynutil rovněž vznik nového druhu literatury a sice cestovních průvodců, bedekrů. Tato forma existovala již dříve v minulosti, slavným se stal například průvodce pro poutníky do Santiaga de Compostela, který sepsal francouzský mnich Aymeric Picaud kolem roku 1160. Představuje v 11 kapitolách svého průvodce vše,
Malé intervence v krajině – pozemkový spolek
Po delší odmlce se vracím opět k vyprávění o malých intervencích v krajině, tedy o tom, jak často drobné a jednoduché věci dokážou změnit mnohé. O tom, že někdy může být důležitější rozhlédnout se kolem sebe a zaměřit se na to, co je nám blízké a co dokážeme zařídit bezprostředně sami.
Za domem už nám kvete horská louka, sad i zahrada je plná starých odrůd stromů i zeleniny, na pozemku se nám hemží různé druhy volně žijících savců, ptáků a hmyzu. Tak co bychom mohli podniknout dál, čím dalším bychom mohli přírodě (a tudíž hlavně sobě) prospět?? Možná je čas podívat se trochu dál, za hranice svého pozemku…