Polesí

je malebné letovisko, ležící severně od Rynoltic v romantickém údolí, obklopeném zalesněnými vrchy. Do konce 2.světové války se nazývalo Finkendorf podle prvního osadníka Sebastiana Finkeho, který se zde usadil roku 1683.

Černá Louže

ležící při silnici z Rynoltic do Horního Sedla, vznikla kolem selského dvora, založeného zde po roce 1550. U silnice ve středu osady je kaplička z roku 1724.

Zvonička v Polesí

Ve 30.letech minulého století nahradila původní dřevěnou zvoničku v Polesí zvonice nová, betonová. Ta zůstává jednou z dominant obce i dnes. Roubenou chalupu s podstávkou v pozadí již ovšem odvál čas..

Kaple na Černé Louži

Pohled na okolí kapličky na Černé Louži v době před vybudováním silnice na Horní sedlo. V pozadí výletní restaurant Steyrer Franzl.

Stabilní katastr z roku 1843

Teprve při detailním porovnání staré katastrální mapy se současným stavem naplno vynikne, jak málo se v obci za 170 let změnilo. Pár chalup zmizelo, ve 30. letech bylo postaveno pár zděných vil, o čtyřicet let později několik chat. Ale charakter zástavby zůstal nezměněn..

Hostinec Steyrer Franzl na Černé Louži

Podstávkové domy u rybníka v Polesí

Společná fotka z oslav 330 let Polesí

“Sprejeři” v lese

O víkendu jsme se vypravili do lesa nad Polesím pořídit pár fotek pramene a starého vodojemu. Na cestu jsme se opět vrátili u Tří pánů a odsud se vraceli zpět do Polesí. Při té příležitosti jsme se rozhodli nafotit i jednotlivé mezní kameny, které vroubí cestu. Najít je nebylo tentokrát složité, protože je jeden po druhém kdosi nastříkal oranžovou reflexní barvou! Marně jsme se snažili si to sami sobě omluvit tím, že jde jistě o nějaký bohulibý důvod, nejspíš z důvodu geodetického mapování. I tak se ale rozumu příčilo, proč je nutné historické mezníky (některé víc jak 300 let staré!!!) nastříkat barvou… Vždyť stačilo udělat značku přímo na zem nebo na kůru v blízkosti rostoucích stromů! Z pohledu na takto znehodnocené, doufejme že

Zase ty odpadky…

Opakovaně se nám vrací téma vyvážení odpadů, které se nedaří uspokojivě vyřešit. Problémem je, že Polesí a Černá Louže jsou obce s menšinou stálých obyvatel, zatímco většina chalup a domů slouží víkendovým návštěvníkům. Ti pak při svém odjezdu v neděli nechají pytle se svými odpadky při komunikacích, odkud jsou tyto potom ve středu odvezeny. A v tom je právě zakopán pes. Mezitím se pytle stávají lákadlem pro psy a kočky, ti je roztrhají a odpadky rozhrabou po okolí. O tom, jak to opět vypadalo uprostřed Polesí po tomto víkendu se můžete přesvědčit na přiložené fotce.

O tomto problému jsme opakovaně jednali s obcí, ale změna termínu svozu odpadu bohužel nepřichází v úvahu. Jako na možném řešení jsme se shodli na tom, že vlastníci nemovitostí v Polesí a

Sobota u koupaliště

V sobotu 28.dubna ráno se nás na brigádě u koupaliště postupně sešlo skoro dvacet. Rozhodli jsme se soustředit síly hlavně na přípravu výsadby nových hlohů na hrázi mezi koupalištěm a silnicí. Vzhledem k tomu, že jde o stromy již vzrostlé, bylo nutné vykopat poměrně velké a hluboké díry, což nám kvůli téměř letnímu vedru, panujícímu již od brzkého rána, dalo pořádně zabrat. Ne ovšem tolik, abychom omylem nevyměřili a nevykopali o jednu díru víc… Tu jsem nicméně operativně ihned využili a vysadili do ní vrbu, na jejímž výběru jsme se v diskuzi na hrázi svorně usnesli.

Hlohy by měly dorazit v průběhu tohoto týdne a o jejich výsadbu do připravených

Malé intervence v krajině – staré odrůdy 2

Zmiňuje-li se někde pojem “staré odrůdy”, většinou se tím myslí tradiční či krajové odrůdy ovocných stromů. Ty jsou totiž nejviditelnějším a současně i v čase nejtrvalejším důkazem úsilí předchozích generací, které v krajině hospodařily. Ovšem nejsou důkazem jediným…

Náš zájem si totiž určitě zaslouží i rostliny méně nápadné, ať už se jedná o ty užitkové, okrasné nebo dokonce i ty, které nebyly pěstovány záměrně, ale člověka i přesto provázely. Stejně jako u ovocných stromů existovala (a mnoho z nich naštěstí ještě stále existuje) celá řada krajových či rodinných odrůd užitkové zeleniny. Důvod byl obdobný, postupně došlo k vyšlechtění takových odrůd, které nejlépe prospívaly v místních podmínkách a současně vyhovovaly často velmi odlišným požadavkům na zpracování a využití plodin. Zvlášť četné zastoupení bylo u těch druhů, které tvořily významnou

Bunkry v okolí Polesí V.

Situace v okrese Německé Jablonné před výstavbou opevnění

 V období rostoucího ohrožení republiky  se projevovalo ve všech sektorech veřejného života zvýšené úsilí o  obranu státu. V pohraničním okrese Německé Jablonné, kam Polesí patřilo, probíhala proto pravidelná cvičení, která měla za úkol posílit brannou výchovu obyvatelstva.

 CPO (Civilní protiletecká ochrana), kterou řídilo Ministerstvo vnitra, organizovala tato cvičení za účasti obyvatelstva v letech 1936, v květnu 1937 a 5. ledna 1938. Cvičení

Pocta Miroslavu Nevrlému

Když se loni začalo poprvé mluvit o zvýšení daně z přidané hodnoty na knihy, ozývaly se protichůdné hlasy. Někteří tvrdili, že knihy jsou zboží jako každé jiné a na rozdíl třeba od základních potravin se v případě nouze bez nich člověk docela dobře obejde. Ovšem druzí namítali, že opravdu dobrá kniha má jednu vlastnost, kterou bychom u ostatního zboží jen obtížně hledali. Existují totiž knihy, které mají tu moc změnit náš život…

Dlouho před tím, než jsem poprvé zavítal do Polesí, ze všech stran obklopeného lužickohorskými  lesy, trávil jsem už od raného dětství každoročně několik letních týdnů uprostřed lesů a hor pohoří sousedního, Jizerských hor. Nejprve jen na březích říčky Bílé Desné, ale postupně jsem se vydával dál a dál a objevoval stále další horské vesničky, hluboké smrkové a bukové lesy, vrcholy se žulovými skalisky a všudypřítomnou vodu, ať už ve

Malé intervence v krajině – staré odrůdy

Rajčata z Holandska, jablka z Itálie, brambory z Francie… Jedním z pozitivních dopadů globalizace je, že v supermarketech najdeme kompletní sortiment ovoce a zeleniny bez ohledu na roční období. Platíme za to ovšem tím, že plody k nám cestují přes celou Evropu a někdy i přes půl světa. Aby bylo možné je přepravovat a dlouhodobě skladovat, sklízejí se ještě nezralé a dozrávají cestou, ve skladech či v umělých

Jarní brigáda se uskuteční 28.dubna

Vážené členky a členové občanského sdružení a přátelé Polesí a Černé Louže, rádi bychom Vás pozvali na jarní brigádu, která se bude konat v sobotu 28.dubna. Sejdeme se v 9 hodin ráno a rozdělíme se na dvě skupiny. Jedna bude mít za úkol vykopat jámy a vysadit  10 hlohů u koupaliště. Jedná se o vzrostlé sazenice, které nahradí náletové a mrtvé stromy, odstraněné při podzimní brigádě. Obzvlášť pak zveme všechny, kdo v loňské aukci hlohy vydražili!
Druhá skupina se vypraví k pramenům Oskar a Otakar, aby vyčistila jejich prameniště od listí a větví. Poté projde celou trasu potoka a zaznamená stav toku a případné nároky na jeho úpravu.

Doufáme, že se zúčastníte opět v tak hojném počtu, jako loni na podzim! Prosím vezměte si sebou nářadí (rýč, krumpáč, lopata, kolečko).

Bunkry v okolí Polesí IV.

Výstavba řopíků

Výstavba opevnění byla svěřena civilním stavebním firmám, vojenští odborníci však prováděli stavební dozor a dohlíželi na jakost všech prací.

Pevnost betonu byla zkoušena v laboratořích, na staveništi bylo bedlivě dbáno, zda vykonané práce odpovídají projektům. Při výstavbě byl nejprve navezen na staveniště materiál, písek, štěrk, a armovací železo výztuže. Vojáci dodali stavební firmě cement a ostatní kovové prvky (střílny, periskopové roury a dveře).

Pár slov

Na Honzu Neandera si vzpomínám, stejně jako na většinu dětí mých kamarádů,  tak trochu jako na své dítě a myslím, že to funguje i naopak, radostné i smutné chvilky jsme prožívali spolu..

Je pár okamžiků, na které nezapomenu.

Jednou o Velikonocích, byly mu asi čtyři roky, se naučil nekonečnou koledu, kterou udivil celou vesnici. Pyšně domů přitáhl koš vajec, za který by se nemuselo stydět ani tucet koledníků dohromady. Každý mu rád dával další a další vajíčka, Honza pokaždé vydržel přeříkat všech těch asi patnáct strof a byl na to právem pyšný