Rubriky
Přihlášení
Menu
Na základě žádosti odborného lesního hospodáře obce Rynoltice pana Dudy otiskujeme jeho vysvětlení k problematice zdánlivě “poškozených” stromů v okolí Havrana:
“Pozornost některých návštěvníků lesnatého vrchu v okolí vyhlídky Havran upoutaly stromy, jejichž kmeny jsou ve spodní části poraněny po celém obvodu motorovou pilou. Tento jev může na první pohled budit podezření na nekalou činnost zlomyslného vandala. I proto se někteří občané obrátili na místního revírníka LČR Petra Špůra a protože se jedná o obecní les následně i na obec.
Po nějakém čase opět přinášíme další fotografie z archívu Karla Pokorného. Tentokrát nepůjde ani o krajinu, ani o památky, ale o lidi. Lidi místní i “přespolní”, lidi , kteří v Polesí žili, bavili se, sportovali. Snad tyto snímky potěší nejen pamětníky, kteří se na nich najdou.
Uvítáme i Vaše komentáře, doplnění textů k fotografiím či vzpomínky pamětníků. Pokud i Vy máte nějaké starší fotografie z Polesí a Černé Louže, budeme Vám vděční, pokud nám je poskytnete k naskenování a budete souhlasit s jejich zveřejněním. Fotografie budou postupně doplněny i do galerie, tak aby byly pro všechny snadno přístupné.
Na nádraží v Jablonném se jeden po druhém objevují vlaky, přivážející uprchlíky. Jejich počet stále narůstá, až dosáhne čtyř tisíc. Postupně jsou odváděni do internačního tábora, který se má na dlouhou dobu stát jejich domovem…
To není zpráva z podzimu roku 2015, ale z května 1919. Tehdy se úřady jen pár měsíců staré Československé republiky rozhodly poskytnout pomoc a ochranu příslušníkům ukrajinské Horské divize, která neúspěšně bojovala na území tehdejší Haliče za vytvoření samostatného ukrajinského
Lückendorf je pro mnohé místní i přespolní vyrážející přes petrovický hraniční přechod za nákupy či turistikou do přilehlého německého příhraničí jen první vesnicí, kterou je třeba projet na cestě do Žitavy. Málokdo se zde zastaví a přitom tahle úpravná lužická horská vesnice má co nabídnout pro kratší, ale i dlouhou vycházku. Samotný Lückendorf, malebně se rozkládající na loukách nad údolím potoka Lückendorfer Bach, je protkán hustou sítí cest, vroubených většinou vzorně udržovanými podstávkovými domy, někdy i s hrázděnými patry.
Ovšem hned na samém okraji Lückendorfu stojí při silnici na Jablonné černobílý hrázděný dům,
Uplynulý víkend v Polesí patřil OSČLP.
Již pátek proběhl (i když bylo obtížné domluvit vzhledem k pozvání pana starosty vhodný termín pro valnou hromadu) večer, během něhož měl každý možnost ventilovat problémy, které považoval za důležité.
Účastníci si mohli též prohlédnout (a porovnávat) krásnou sbírku starých pohlednic, kterou instaloval Milan Dlouhý z Rynoltic.
V úvodu večera přednesl předseda OSČLP řeč, kterou uvádíme v plném znění.
Pátek 21.srpna od 18 hodin
Valná hromada OSČLP
Koná se v restauraci U Budulínka, na pořadu je přehled činnosti, program dalších akcí, diskuze se starostou obce Ing. Vackem. Zvání jsou všichni členové i nečlenové OSČLP!
Sobota 22.srpna od 9 hodin
Dětský den
Tradiční regata a dětský den plný sportu a her, letos ve znamení dinosaurů.
Sobota 22.srpna od 13.30 hodin
Aukce půdních nálezů u rybníka v Polesí
Neděle 23.srpna od 14 hodin
Volejbalový turnaj o putovní pohár starosty obce Rynoltice
Na volejbalovém hřišti v Polesí se uskuteční trojutkání Rynoltice-Jítrava-Polesí. Přijďte povzbudit svůj tým!
Přidávám ještě odkaz na kompletní fotodokumentaci závodů od Miloše Semeckého.
Naše poděkování patří také hostinským od Budulínka za napájení žíznivých dětských účastníků limonádou!
Prázdniny se pomalu blíží do své poloviny a protože ne každý měl zatím příležitost dorazit do Polesí a na Černou Louži, přinášíme alespoň pár momentek z letního Polesí.
V sobotu 18.7. proběhly pod organizačním vedením Jitky Marešové koloběžkové závody, které se setkaly s velkým ohlasem nejen ze strany dětí, ale i jejich prarodičů. Zájem byl tak velký, že se podařilo naplnit hned několik kategorií závodníků tak, aby startovací pole bylo co nejvyrovnanější. Výherci se navíc mohli těšit na diplomy, medaile a drobné dárky.
Stejně jako dnes se i dříve lidé vyžívali v soudních sporech a jak už to bývá, nejčastější záminkou byly neshody o majetek. Ten v 16. století, kam se dnes podíváme, patřil jednak královské koruně, jednak církvím, šlechtě a městům. Sedláci a chalupníci, s výjimkou úzké vrstvy svobodníků, nevlastnili nic, pouze měli od své vrchnosti majetek propůjčen k dědičnému držení, za což byli kromě ročních poplatků odměněni ještě pochybným právem sloužit jako daňoví poplatníci nenasytné královské pokladně.
S královskou korunou si spor mohl dovolit vést jen někdo vysoce postavený a tak většině ostatních šlechticů nezbývalo, než se o majetek, představovaný obvykle nějakým územím, hádat mezi sebou. Což, díky tomu, že přesné mapy neexistovaly a vymezení území bývalo nejednoznačné, bylo na denním pořádku. Z takových sporů o území či průběh