Rubriky
Přihlášení
Menu
V minulém díle jsem se zmiňoval o Müllerově mapě z roku 1720, kde se poprvé kromě Černé Louže (Schwarzpfütze) objevuje i Polesí (Finkendorf) a to již necelých 40 let od svého vzniku. Ovšem Müllerova mapa nám kromě schématického zakreslení obcí neposkytuje žádné faktické informace o jejich vzhledu a okolí. To se ovšem mění asi 50 let poté, kdy si především vojenské důvody vynutily vznik rozsáhlého souboru detailních map, známých pod jménem I.vojenské mapování. Přesto, že se ještě nejednalo o klasické mapování za pomoci trigonometrických bodů, umožňují již tyto mapy dost přesnou představu o krajině a zástavbě obcí.
V případě Polesí a Černé Louže vidíme, že v té době již zástavba v zásadě
Na základě operativně svolané schůze v sobotu 29.10. jsme připravili stanovisko OS k problematice lesní cesty. Provedli jsme v něm analýzu situace a vyzýváme Stavební úřad v Hrádku nad Nisou, aby zahájil řízení o odstranění nelegální stavby. Stanovisko bylo rovněž zasláno obci a Správě CHKO. Úplné znění stanoviska najdete zde.
2.11. pak za účasti starostky Rynoltic, paní Guttmanové, lesního správce obecních lesů, pana Dudy a
Se souhlasem Lukáše Bludského přetiskuji jeho příspěvek, který zaslal mailem:
Ad diskuse o volejbalovém hřišti v polesí na návsi.
Stávající volejbalové hřiště je umístěno na pozemku 1111/1 (výměra 978 m2, sportoviště a rekreační plocha, majitel je Obec Rynoltice, Rynoltice 199, 463 53. Stávající hřiště v podstatě neumožňuje hru volejbal jen vzdáleně připomínající. A to z následujících důvodů:
– Nevyhovující rozměr hřiště (dle pravidel 18×9 metrů s volnou zónou 3 m ze všech stran, volná výška 7 metrů nad hřištěm a volnou zónou), rozměr stávajícího hřiště je cca 14×8 metrů
– Dva vzrostlé stromy (listnáče – teď od stolu neřeknu co konkrétně) s větvemi zasahující nad hřiště
– Zanedbaná (neexistující) pravidelná údržba hřiště, terén je zvlněný, pokrytý nepravidelnými drny
– Neexistující odvodnění hřiště, vytváří se kaluže
Navrhované upravené umístění hřiště viz
Výzva k úklidu návsi v Polesí měla odezvu. Po neúspěšném pokusu hasičského sboru vystříkat dno nádrže, kdy se opět ucpal její odtok, nastoupily lopaty, šoufky, hrabla a kolečka. Škoda, že hasiči téměř již uschlé blátíčko ze dna opět pokropili, škoda, že nedorazila slíbená technika hned v sobotu. (Tolik negativa.) Jinak fotgrafie potvrdí, že občanů, kteří dovedou svůj vztah k Polesí prokázat i jinak než jen slovně, je dost. A navíc, díky za česnečku, svařák i putovní lahvičku slivovičky na zahřátí, v ne příliš vlídném počasí, víte, komu děkuji. Okolí nádrže je čisté, náletové a mrtvé stromy zlikvidované a hromady bahna, připravené k odvozu, jak mohu dotvrdit, dnes, tedy v pondělí, 31.října, již od rána uklízí tříčlenná hejrup parta a odváží traktorem na skládku. Mezi dobrovolnými pracovníky v sobotu (několika se to tak zalíbilo, že se jim nechtělo odejít domů a měli málem mrzutost) padly návrhy na úpravu volejbalového hřiště příští rok. Je dobře, že to napadlo táty a ne dědky. Uvidíme, registrujeme to, jinak díky všem, za všechny, na jaře zasadíme nové hlohy a zkusíme něco vymyslet s tím plotem. Mimochodem kaplička v Černé Louži bude bílá, bude mít hnědou střechu a zlatou cibuli, zdá se, že již brzy, tedy někdy kolem Martina. Tolik o tom dobrém. O ostatním jindy.
Petr Zázvorka
Po včerejším šoku jsem se dnes pustil do zjišťování, zda ta šílená lesní silnice vzniká s požehnáním úřadů, čemuž jsem se ovšem zdráhal uvěřit. Ráno na CHKO se taky ukázalo, že stavebník, obec Rynoltice, provádí stavbu bez vyjádření CHKO i bez povolení stavebního úřadu v Hrádku. Stavba je to tudíž nelegální, vzhledem ke svému rozsahu na ní měl být vypracován projekt a měla být povolena stavebním úřadem.
Pozitivní na této schůzce bylo, že již před deseti dny tuto “akci” někdo na CHKO oznámil. Ačkoliv nevím, kdo to byl, chtěl bych mu tímto poděkovat. Je dobře, že se najdou lidé,…
Cesta podél potoka pod Havranem je právě “uváděna do původního stavu” po těžbě a to pomocí bagru JCB, který z původní lesní cesty, místy spíš pěšinky, staví lesní dálnici. Momentálně se už prokousává lesem vzhůru k Černé Louži…
Vážení přátelé Polesí a Černé Louže!
Dostávají se Vám do rukou nové internetové stránky, jejichž prostřednictvím chce naše občanské sdruženi nejen prezentovat svou činnost a seznámit Vás s regionální historií, ale rovněž umožnit spolupodílet se na jejich podobě všem, kteří budou mít zájem.
Nové stránky Vám umožnují komentovat publikované příspěvky, diskutovat s ostatními ve fóru nad nejrůznějšími tématy, ale můžete se stát i jejich spolutvůrci a publikovat své vlastní články, příspěvky a fotografie!
Zvolte “Číst dál” a seznamte se s konkrétními možnostmi, jak se na internetových stránkách OSČLP podílet….
Jedním z nejdůležitějších pramenů pro každého zájemce o regionální historii představují staré mapy. Pomáhají nám udělat si představu o tom, jak se vyvíjela krajina a mozaika sídel v ní. Z podrobných starých map dokážeme vyčíst, kde se nacházela dnes již zaniklá stavení či celé vesnice, kudy vedly cesty, kolik vodních ploch krášlilo krajinu, jak se měnilo rozložení lesů, luk a polí. Srovnávání různě starých map nám poskytuje plastické informace o změnách, které se v našem regionu odehrávaly.
Nejstarší dostatečně podrobnou mapou, na které jsem nalezl Polesí (Finkendorf) a Černou Louži (Schwarzpfütze) je Müllerova mapa Čech z roku 1720, tedy necelých 40 let po založení Finkendorfu. Některé o něco starší mapy jsou bohužel málo podrobné na to, aby zachytily tak malé osady.. Je nicméně možné, že se ještě podaří objevit nějakou starší mapu například lemberského panství, na které by se mohla objevit Černá Louže, která vznikla již po roce 1550.
Mapa Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílům naší minulosti. Svými rozměry, obsahem, kartografickým i výtvarným zpracováním předčí mnohé jiné mapy, domácí i zahraniční. Je vyhledávána nejen sběrateli – milovníky starých map jako uměleckých děl a starožitností. Obdivuje ji laická i odborná veřejnost. Využívají ji ke studiu geografové, historikové, historičtí geografové, historikové umění, krajinní ekologové a další a další odborníci. Hledají na mapě nejrůznější údaje o krajině Čech na počátku 18. století,……