Rubriky
Přihlášení
Menu
Bunkry – od dětství jsme je tak nazývali, když jsme na ně narazili při houbaření nebo při sbírání borůvek. Patřily k našim hrám neodmyslitelně, stejně jako pískovcové skalní město.
Vstupy do bunkrů, opatřené litinovými mřížemi, bývaly uzamčené, ale často jsme se přes zákaz rodičů do nich dostali. Uvnitř bylo temno, chladno a vlhko. Nyní jsou již litinové dveře odemčené a když jsem je nedávno navštívil s vnuky Matějem a Kubou, zažíval jsem ten pocit znovu. Budou tu asi dávno po tom, kdy důvod, proč byly budovány, bude zapomenut stejně jako příběhy hradů, které kdysi měly rovněž chránit severní hranici Čech. Snad bychom si měli tuto relativně nedávnou historii, která
Možná to zní trochu nadneseně, ale letos je tomu opravdu sto let, co byl v Polesí založen Okrašlovací spolek. Tedy správněji Anpflanzungs und Verschönerungs Verein, doslova Osazovací a okrašlovací spolek. Vzhledem k tomuto názvu a především výsledkům jeho činnosti není pochyb, že se vskutku jednalo o svého druhu předchůdce našeho občanského sdružení. Pochopitelně v jiné době, s akcentem na jiné priority, ale se stejným cílem.
13.července 1912 se v hostinci Josefa Andersche sešlo 45 (!) zakládajících členů,
Včera jsme od paní Petry Patkové obdrželi příspěvek, týkající se majitelů psů a čistoty v obci. Za příspěvek děkujeme a v plném znění ho přetiskujeme:
Nemám na výběr a musím apelovat na všechny majitele pejskařů v naší vísce. To je vážně takový problém po svém miláčkovi to nadělení sebrat do igelitového sáčku a odnést si to do popelnice? To vážně musíme kličkovat mezi hromadami jako od slona ? A to vše uprostřed cest,cestiček, mezi ploty ? Sáček nosím v kapse neustále a přijde mi naprosto logické a samozřejmé se ohnout a uklidit to nadělení a to mám psa polovičního než ostatní, kteří tuto základní
Dne 22.2. proběhlo na Správě CHKO další jednání o cestě pod Havranem. Tentokrát se ho zúčastnila paní starostka Guttmanová, lesní správce pan Duda, projektant pan Koleník, za CHKO pánové Besta a Růžička a paní Růžičková. Za OS jsem pak byl přítomen já.
Pan Koleník představil rozpracovaný projekt přibližovací lesní cesty kategorie 3L, tedy vyvážecí a přibližovací cesty sjízdné pro traktory, speciální vyvážecí a přibližovací prostředky. Projektovaná šířka cesty je 3 metry a v celém průběhu cesty se nepočítá s žádným zpevněním. Na cestě by mělo být umístěno několik jednoduchých dřevěných svodnic. Návrh obsahuje
Ptačí budky zná každý a taky nějaké to krmítko najdeme skoro na každé zahradě. To ale nemusí být jediné úkryty, které můžeme pro rozličné druhy živočichů připravit. Možností, jak vytvořit pro volně žijící živočichy prostory pro přežití, je mnoho, většinou vyžadují jen trochu prostoru a práce a na oplátku nám pomohou oživit si své okolí přítomností různých druhů živočichů. Celá řada z nichž nám navíc pomáhá bojovat se škůdci či nepříjemným hmyzem. Přirozené úkryty navíc často z volné přírody beznadějně mizí a my tak můžeme alespoň trochu přispět k zachování druhové pestrosti živočišné
Naši jítravští kolegové na začátku února založili občanské sdružení a hned se velkoryse pustili do díla. Kromě toho, že 18.února pořádají druhý ročník Jítravského masopustu, na který Vás tímto srdečně zvou, rozhodli se u příležitosti 660.výročí založení obce ve dnech 12.-13.května uspořádat Svatopankráckou pouť. Ta by se měla stát tradičním každoročním podnikem. Jítrava se před válkou nazývala Pankratz podle kostela svatého Pankráce, jehož svátek se slaví právě 12.května.
Záměrem OS Jítrava je zorganizovat velkoryse pojatou akci, v čemž má i podporu obce Rynoltice a
V pátek jsem obdrželi z Obecního úřadu Rynoltice oficiální odpověď na naše dotazy, týkající se těžby dřeva pod Havranem a plánů na potěžební úpravy a další těžbu.
Odpověď z OÚ najdete zde, ekonomickou bilanci těžby pod Havranem pak zde.
Paní starostce Evě Guttmannové za odpověď děkujeme a doufáme, že se nám společně podaří
O tom, co bude prvním námětem povídání o malých intervencích v krajině, jsem nemusel přemýšlet dlouho. Přesto, že témat je mnoho, jedno z nich je mi nejbližší a nejlépe vystihuje, o co se ve své podstatě jedná.
Taky jste si všimli, že louky jsou nějak méně barevné a voňavé, že na nich ubylo motýlů a že v nich převládá monotónní zelená barva? Je to jen dojem, jen iluze spočívající v tom, že v našich vzpomínkách bylo dřív vše jaksi krásnější?
Pravdou je, že charakter luk se opravdu změnil. Louka je totiž útvar do značné míry umělý, vzniklý díky člověku a jeho hospodaření. Ovšem útvar na jeho hospodaření
Po sérii článků, zabývajících se dobami minulými, je na čase podívat se také trochu do současnosti. Pro Polesí a Černou Louži je totiž charakteristická nejen zachovalá historická lidová architektura, ale i krásná příroda tvořená jehličnatými i listnatými lesy, horskými loukami, starými ovocnými stromy a zahradami.
Cílem Občanského sdružení Polesí – Černá Louže není jen snaha pečovat o zachování typického rázu obce, ale rovněž ochrana a péče o životní prostředí, o vzhled krajiny a rozmanitost přírody.
V posledních několika letech, s příchodem hypotéční, finanční, dluhové, eurové, no zkrátka ekonomické krize, se zdá, jako by se problematika životního prostředí dostávala na druhou kolej. Najednou daleko méně slyšíme o emisích CO2, globálním oteplování,
Polesní mapy se nazývají rovněž mapami lesními, revírními, porostními či lesnickými, ale název polesní mi pro naše stránky přišel zdaleka nejpřiléhavější..
Tyto mapy, jak již uvedené názvy napovídají, sloužily účelům hospodaření v lesích, především těžbě dřeva.Lesnické mapy a ostatní lesnické evidence představují velmi obsáhlý a podrobný zdroj informací o vegetaci a zejména o její historii. Soustavná inventarizace lesních porostů u nás se datuje od roku 1948, i před tímto datem však v některých oblastech někteří “osvícení” majitelé lesa nechávali zhotovit podrobné lesnické mapy, nejstarší dobře použitelné mapové podklady