Rubriky
Přihlášení
Menu
Zlatý věk pohlednic
Dnes už je maily, esemesky a sociální sítě vytěsnily až na samý okraj zájmu, ale ještě tak před deseti patnácti lety bylo úplně samozřejmé poslat pohlednici z každé dovolené či před různými svátky. To ale ještě není nic proti tomu, jaký rozmach zažívaly pohlednice na přelomu 19. a 20.století ! Ne nadarmo se o letech 1896-1905 mluví jako o Zlatém věku pohlednic.
Před rokem 1896 by bylo než o pohlednicích příhodnější mluvit o korespondenčních lístcích, ovšem občas vybavených nepříliš kvalitním obrázkem. S rozvojem tiskařských metod ale výroba pohlednic přímo explodovala a právě roku 1896 prošlo poštami celého světa téměř dvě a půl miliardy pohlednic ! Tiskaři se začali předhánět v nápadech a vznikaly tak pohlednice pohyblivé, vysouvací, s okénky,
Malé intervence v krajině – drobné památky
Definice pojmu krajina není jednoznačná, ale obecně panuje shoda, že jde o propojení přírody s lidskou činností. Člověk svou činností přetváří a ovlivňuje přírodu a dává tak vzniknout krajině. Jako krásnou pak obvykle vnímáme takovou krajinu, kde člověk své působení dokázal realizovat v harmonickém souladu s přírodními podmínkami, využil jejích předností a mnohotvárnosti a dal tak vzniknout krajině pestré. Krajině, kde se lidská sídla střídají se zemědělsky využívanou krajinou, lesy jsou obklopeny loukami a poli a protknuty sítí cest a vodních toků.
Lidskou činností v přírodě nerozumíme jen její hospodářské využití, ale i různé snahy krajinu uměle dotvářet, esteticky jí formovat, ať už prostřednictvím rozsáhlých kompozicí, tak i formou umísťování drobných staveb na krajinářsky významná místa.
Proměněná země – František R. Kraus
Před časem jsem se na stránkách obce Mařenice dočetl o knize Proměněná země, zachycující okolí Mařenic v období těsně před druhou světovou válkou, v jejím průběhu a přibližně i rok po válce. Od knihy jsem si původně příliš nesliboval, vyšla v padesátých letech, takže se dala předpokládat obvyklá klišé o věrolomných českých Němcích, o zradě Západu, o hrdinném komunistickém odboji a podobně, ale vzhledem k tomu, že se oblast Lužických hor nezapsala do literatury zrovna často, nechtěl jsem jí opomenout. Už po několika prvních stránkách se ale ukázalo, že jde o knihu z mnoha hledisek překvapivou a to nejen vzhledem k době jejího vzniku. Proto bych se s Vámi rád podělil o pár postřehů a dojmů, kterým se její čtenář rozhodně neubrání.
S každou další stránkou, kterou čtenář přečte, si nemůže nepovšimnout zvláštnosti, že děj se
Nejstarší zmínky o Černé Louži
O založení Polesí existuje celá řada historických dokladů, znám je dokonce i den, kdy byly prvními osadníky zakoupeny čtyři pozemky pro výstavbu domů. To původ osady Černá Louže zůstává daleko nejasnější, což je dáno i tím, že vznikla nejméně o sto let dříve než Polesí. Stejně jako u naprosté většiny vesnic v České republice se záznam o jejím založení nedochoval a tak nezbývá, než odvozovat její stáří od prvních zmínek, tak jak se mihly v různých starých písemnostech.
Překvapení z archívu
Chce-li se zájemce dozvědět něco o předválečné historii Polesí a Černé Louže, nezbývá mu vzhledem k přerušené kontinuitě osídlení než sáhnout po skromných materiálech, které se z té doby dochovaly v různých archívech či soukromých rukou. Vzhledem k malému významu obou obcí se ve starých knihách, průvodcích či vlastivědách o nich příliš informací nedočteme, opakují se v zásadě stále ty samé, tak jak je jednotlivé publikace od sebe přejímaly.
Detailnějším zdrojem informací jsou různé dokumenty, vzniklé z činnosti obecního úřadu (z doby, kdy
Na plovárně…
V jednom z předchozích příspěvků vzpomínal Petr Zázvorka na poválečný osud koupaliště. Na to, jak ve třicátých letech postavené šatny, pokladna i dětská skluzavka i přes snahu některých nově příchozích osídlenců a chalupářů postupně podlehly času i nezájmu tehdejšího vedení obce. Jaká ale byla starší historie plovárny, koupaliště či chcete-li rybníka?
Kdy přesně byl zbudován první rybník v Polesí na tehdejších pozemcích velkostatku Lemberk, mi není známo. Na mapě 1.vojenského mapování z doby kolem roku 1780 ho již ale nalezneme (viz úvodní obrázek). A ne jen ten jeden na současném místě! O kousek výš proti proudu, v místě hostince U pramene (Zur Quelle – dnes U Budulínka), vidíme rybník ještě jeden, jen o málo menší. Ostatně jeho skromný zbytek
Moje setkání s Vladimírem Jiránkem
Bylo to za mého redaktorování v jedné velké stavební firmě (kdo ví tak ví), v období, nechvalně známém jako čas normalizace. Naše firma se vyznačovala tím, že mnozí odborníci ve svém oboru, (ať již šlo o špičkové geology, inženýry, bývalé (a pozdější) profesory nebo bagráky), zde našli uplatnění, bez ohledu na své bývalé, současné, či budoucí přesvědčení. Tato do jisté míry uvolněná atmosféra ovšem předpokládala i nadprůměrné pracovní výkony, za které bylo možné očekávat při nejmenším slušné přežívání jak po stránce hmotné, tak i kulturní. Náš šéfredaktor, který měl na starosti i cenzuru vydávaných podnikových publikací, tehdy, z pozice zmíněného mikroklimatu ve firmě, mne požádal, abych zajistil setkání se známým, ale bohužel tehdy jen velice spoře publikujícím kreslířem a karikaturistou. Přijel odkudsi ze vsi, hubený, v zeleném baloňáku, nedoslýchavý, s pár kresbami v deskách, aby nabídl své kresby pro kalendář. Bylo na něm několik
Vzpomínky na koupaliště
Pro rychle se rozvíjející letovisko mělo v třicátých letech minulého století koupaliště rozhodující význam. Tomu odpovídala jak hojná návštěvnost, tak i nezbytná infrastruktura, která přečkala i válku a odsun obyvatelstva a sloužila ještě řadu let poté. A jaký byl poválečný osud koupaliště?
Detail z dobové pohlednice ukazuje šatny z boku, kde byly dva suché záchody (ty, vzhledem k tomu že je nikdo nevyvážel a měly dveře, byly znehodnoceny nejdřív).
Oprava lávky pod Havranem
Možná jste při procházce Polesím zaznamenali, že lávka přes potok pod Havranem věkem, ale i občasnými přívalovými dešti značně utrpěla a některá uvolněná prkna vyžadují od chodců i cyklistů zvýšenou opatrnost. Při vlhku a deštích je pak třeba dávat si pozor i na bláto, kterým lávka směrem do obce končí.
Od minulého týdne je tento stav naštěstí minulostí a to díky Petrovi Zázvorkovi a Vaškovi Šmídovi, kteří lávku opravili a současně i prodloužili tak, aby překlenula blátivý úsek cesty, přiléhající k potoku. Lávka nemá ještě finální barevnou úpravu, na tu si počká až do jara, ale dřevo je naimpregnováno
Bunkry v Polesí X
Kasárna v Polesí
Poměrně velká vzdálenost kasáren dosavadních posádkových útvarů znemožňovala rychlé obsazení pevnostních objektů v době ohrožení hranic.
Dne 8. července 1938 vzniklo posádkové velitelství Lemberk, poměrně rychle se zde podařilo nalézt společné cvičiště pro posádky Markvartice a Rynoltice. Pro osádky lehkého opevnění se rozhodlo velitelství ŘOP vybudovat nové ubikace na vhodných místech, nedaleko bunkrů. Mezi Srbskou Kamenicí