Polesí

je malebné letovisko, ležící severně od Rynoltic v romantickém údolí, obklopeném zalesněnými vrchy. Do konce 2.světové války se nazývalo Finkendorf podle prvního osadníka Sebastiana Finkeho, který se zde usadil roku 1683.

Černá Louže

ležící při silnici z Rynoltic do Horního Sedla, vznikla kolem selského dvora, založeného zde po roce 1550. U silnice ve středu osady je kaplička z roku 1724.

Zvonička v Polesí

Ve 30.letech minulého století nahradila původní dřevěnou zvoničku v Polesí zvonice nová, betonová. Ta zůstává jednou z dominant obce i dnes. Roubenou chalupu s podstávkou v pozadí již ovšem odvál čas..

Kaple na Černé Louži

Pohled na okolí kapličky na Černé Louži v době před vybudováním silnice na Horní sedlo. V pozadí výletní restaurant Steyrer Franzl.

Stabilní katastr z roku 1843

Teprve při detailním porovnání staré katastrální mapy se současným stavem naplno vynikne, jak málo se v obci za 170 let změnilo. Pár chalup zmizelo, ve 30. letech bylo postaveno pár zděných vil, o čtyřicet let později několik chat. Ale charakter zástavby zůstal nezměněn..

Hostinec Steyrer Franzl na Černé Louži

Podstávkové domy u rybníka v Polesí

Společná fotka z oslav 330 let Polesí

Soudní spory o lemberské hranice

Stejně jako dnes se i dříve lidé vyžívali v soudních sporech a jak už to bývá, nejčastější záminkou byly neshody o majetek. Ten v 16. století, kam se dnes podíváme, patřil jednak královské koruně, jednak církvím, šlechtě a městům. Sedláci a chalupníci, s výjimkou úzké vrstvy svobodníků, nevlastnili nic, pouze měli od své vrchnosti majetek propůjčen k dědičnému držení, za což byli kromě ročních poplatků odměněni ještě pochybným právem sloužit jako daňoví poplatníci nenasytné královské pokladně.

S královskou korunou si spor mohl dovolit vést jen někdo vysoce postavený a tak většině ostatních šlechticů nezbývalo, než se o majetek, představovaný obvykle nějakým územím, hádat mezi sebou. Což, díky tomu, že přesné mapy neexistovaly a vymezení území bývalo nejednoznačné, bylo na denním pořádku. Z takových sporů o území či průběh

Návrh 2.změny územního plánu obce Rynoltice

Na obecním úřadě v Rynolticích a na obecních stránkách je k dispozici k nahlédnutí nový návrh 2.změny územního plánu. Až do 7.července 2015 může každý občan uplatnit své případné námitky u libereckého magistrátu, který má územní plánování ve své náplni.

Územní plán je základním nástrojem, který stanovuje dlouhodobé podmínky využití území obce, a je tedy důležité sledovat, jaké změny se do něj promítnou. Pro snazší přístup se můžete na aktuální návrh podívat i našich stránkách. Pokud jde o katastr Polesí, změna ÚP zahrnuje pouze jednu úpravu, a to vyčlenění pozemku na Černé Louži u silnice pro stavbu rodinného domu. Stávající územní plán pro katastr Polesí by tak až na tuto změnu měl zůstat zachován ve své podobě.

Bunkry v okolí Polesí XVII

K útoku na řopíky nikdy nedošlo

Pro úkol dobytí pevnostní linie se připravovaly zejména parašutistické a granátnické oddíly Wehrmachtu, výcvik byl prováděn na napodobeninách objektů za použití ostré munice.

Každý člen úderného družstva prováděl přesně určený a detailně nacvičený úkol a byl schopen nahradit vyřazeného spolubojovníka. Ke zneškodnění mělo dojít především překvapivým útokem zezadu objektu, za spolupráce s letectvem. Střemhlavé a bitevní letouny měly zahájit bombardování linií a zneškodnit ty objekty, které by bylo možné zasáhnout přímo. I když by

Co se v Polesí a jeho okolí pívávalo III.

Od té doby, co jsem naposledy psal o tom, jakým nápojům holdovali naši předkové, už uběhla pořádně dlouhá doba. V předchozích dílech jsem se zabýval pivem a pivovarnictvím, ale nepilo se pochopitelně jenom pivo. I když toho bylo nepochybně zdaleka nejvíc, své zákazníky si našly i nápoje nealkoholické, určené převážně dětem.

Nelze si to ale představovat jako dnes, kdy kofola teče proudem. Zatímco na pivo muselo být pro hlavu rodiny vždycky, pití limonád a sodovek bylo spíše událostí slavnostní či rezervovanou majetnějším společenským vrstvám. V běžné prvorepublikové domácnosti v Polesí se pila samozřejmě především voda. Někdy vylepšená různými domácími ovocnými šťávami, vždyť ovocné stromy stávaly na každé zahradě

Polesí a Louže v šedesátých letech

Díky fotografiím Karla Pokorného si mohou nejen pamětníci zavzpomínat, ale i my ostatní udělat představu o tom, jak vypadalo Polesí a Černá louže před padesáti lety… Dnes jsem se proto rozhodl zařadit fotografie, na kterých nenajdete žádné postavy, ale jen krajinu, domy, drobnou architekturu. To vše na černobílých fotografiích, nepřekonatelných i ve srovnání s moderními mnohamegapixelovými digitálními fotoaparáty ve své schopnosti zachytit a zprostředkovat atmosféru doby.

Jítravská pouť 2015

Druhý květnový víkend pořádají naši přátelé z Občanského sdružení Jítrava již tradiční pouť. Od pátku do neděle se můžeme těšit na bohatý program, plný hudby, divadelních vystoupení. Představí se i děti z Rynoltic a v pátek i sobotu zakončí program ohňová show. Pochopitelně nebudou chybět pouťové atrakce, dílny pro děti a stánky s tradičními produkty a občerstvením.

Přijďte se podívat a tím i podpořit Jítraváky!

Velikonoční patálie

S hororovými příběhy bývají spíše spojovány Vánoce. Vzpomeňte na příběhy s dobrým či méně dobrým koncem, týkající se buď převrženého vánočního stromku, od kterého chytají záclony, nábytek i dárky v jinak nazdobeném bytě, nebo o operacích zapříčiněných zabodnutou kapří kostí kdesi v dutině hltanu. Ostatně jeden vánoční, spíš tedy silvestrovský zážitek mohu dát k lepšímu – s Jindrou Bludským jsme před mnoha lety v průběhu vánočních prázdnin podnikli zimní výstup na Libereckou věž v Oberwegerech. Sníh příliš nebyl, takže jsme lezli jen s lanem, nalehko a až nahoře zjistili, že slaňák, tedy ten kruh, do kterého se prostrčí lano, aby bylo možno ze skály slanit, je zamrzlý pod

OSČLP v roce 2015

Podávám rekapitulaci aktivit výboru OSČLP na počátku roku 2015:

Na základě reakcí čtenářů konstatuji, že webové stránky OSČLP mají velmi dobrou úroveň, dokládá to i počet návštěvníků, který dosahuje od doby vzniku do měsíce dubna 2015  téměř 27 tisíc přístupů. Úspěšné jsou kromě retro – fotografií (Karel Pokorný) i aktuality a články postihující region. O stránky se opětovně výtečně stará Aleš Krupa. Jediná poznámka – čtenářům se nechce do diskuzí a příspěvků, tímto je vyzýváme k větší aktivitě v tomto směru.

Helena Zelenková ve spolupráci s Václavem Šmídem provedla kontrolu financí, bylo provedeno vyúčtování

Lemberský Stonehenge

Pro znalce místního okolí to asi nebude nic objevného, ale snad se mezi čtenáři tohoto článku najdou i lidé, kteří o něm ještě neslyšeli. A nebo pro ty, kteří toto místo znají, půjde o připomínku a podnět k zopakování návštěvy.

Na dohled od hradu Lemberka, jen asi půl kilometru jižním směrem, v působivém prostředí malého lomu uprostřed lesa, narazí návštěvník na lužickou obdobu anglického Stonehenge. Ač jde o značně skromnější variantu své nesrovnatelně slavnější kolegyně, má i tato kamenná svatyně magickou atmosféru, umocněnou navíc tím, že zde opravdu na davy turistů nenarazíte.

Smutná vzpomínka

Na přání Jiřího Neandera uveřejňujeme fotografii s motivem

Černé Louže a verše o Polesí z pozůstalosti syna Honzy,

v souvislosti s třetím výročím jeho úmrtí.